10. kapitola

17. února 2013 v 20:00 | Mary-Ane |  Famfrpálová romance
Po dlouhé době přidávám kapitolu a snad si vzpomenete, kde jsem to naposledy utla a jestli ne, budu ráda, když si ty předchozí přečtete znovu :)



"Proč je ten vlak tak hlučný?" zeptala jsem se snad posté. Seděly jsme v kupé a cesta se pomalu vinula krajinou.
"Takhle nás nemůžou vidět rodiče," řekla Kate. Měla rozmazanou řasenku, vlasy měla šíleně rozcuchané a byla bledá. Najednou se otevřely dveře do kupé, ve kterých stáli Mike, Jack a James.
"Nazdar, napadlo nás, že se stavíme," řekl Jack a plácl se na místo vedle Kate.
"Skvělé," zabručela jsem a šťouchla do Aby, která pospávala vedle okna.
"Co je, to už je ráno?" zeptala se zmateně. Vyprskla jsem smíchy.
"Kdy bude trénink?" zeptal se Mike.
"Až vystřízlivíme?" odpověděla jsem otázkou.
"A to bude…" nenechal se odbýt.
"Doufám, že co nejdřív," řekla jsem a vyprskla smíchy, jelikož Kateina hlava spadla na Jackovo rameno.
"Jak dlouho jste spaly?" zeptal se James.
"Asi hodinu?" odpověděla Aby a zívla.
"Jak to, že se u holek kalí víc, než u nás?" zeptal se překvapeně Jack.
"Protože je s námi větší zábava," usmála se Aby.
"Protože nám zbylo víc pití?" přidala jsem.
"Jo, to bude ono," Aby se rozesmála.
"Pšššt," zasyčela Kate, ale jinak se ani nehnula. Jack se rozchechtal.
"Nech toho," zamumlala Kate a zavrtala se mu do ramene.
"Pojď to probrat ven," ukázal Mike na dveře. Neodpověděla jsem a rovnou se vydala ven.
"Měli bychom začít co nejdřív," řekl Mike hned, jak za sebou zavřel dveře.
"Souhlas. Navrhuju zítřek na Londýnském hřišti," přikývla jsem.
"Vy máte ve městě hřiště?" zeptal se podezíravě.
"Jasně, kde myslíš, že se hraje derby?" podívala jsem se na něj jako na někoho, kdo spadl z Marsu.
"Dobře, tak co kdybychom všechny našli a řekli jim to," navrhl. Přikývla jsem a vydali jsme se na cestu po vlaku.
"Ty budeš na prázdniny v Anglii?" zeptala jsem se po chvíli.
"Jo, máma s tátou si pořídili dům na venkově. Myslím, že tátovi to v L.A. moc nevyhovovalo," usmál se.
"A tobě nebude ten ruch chybět?" zeptala jsem se.
"Rád si odpočinu. Jen nevím, jak to ponese máma," rozesmál se.
"A co kamarádi, přijedou za tebou?"
"Mám jenom bývalé spoluhráče, ze kterých jsou teď protihráči, takže mně asi vidět netouží,".
"To je smutný," řekla jsem a otevřela dveře do kupé plného zmijozeláků.
"Ahoj Flinte," řekl Mike. Asi to s oslavou až tak nepřehnali, protože vypadal svěže.
"Potterová," odtušil.
"Zítra v deset v Londýně," řekla jsem a zavřela dveře.
"Proč tě nepozdravil?" zeptala jsem se.
"Asi se mu doneslo, že je moje máma napůl mudla ," odpověděl.
"Na to už se snad nehraje," odpověděla jsem.
"Tak to bude proto, že jsem se mu vyspal s holkou," vyprskla jsem.
"Cože?" vytřeštila jsem oči.
"To byl jen vtip, chtěl jsem vědět, jak budeš reagovat," rozesmál se.
"Moc vtipné," řekla jsem.
"Trochu jsi žárlila," šťouchl do mě.
"To víš, že jo," zasmála jsem se.
"Já vím," usmál se.
Obešli jsme i zbývající spoluhráče a vrátili se zpět do našeho kupé. Aby ležela přes tři místa a nohama kopala do Jamese, který spal opřený o okno a slintal. Znechuceně jsem odvrátila pohled na druhou dvojici. Kate spala Jackovi na klíně a on ji hladil po vlasech.
"Ehm," odkašlal si Mike. Jack sebou trhl, opatrně položil Kateinu hlavu na sedačku a vyplížil se za námi.
"Kde jste byli? Rozdávali jste si to na záchodě?" řekl, když zavřel posuvná dvířka na chodbu.
"Ne, tam byla Nicole Lexová se Scorpiem Malfoyem," odpověděla jsem.
"Takový dva bloňdáci, to se dalo čekat," odfrkl si a sedl si na zem.
"Zítra máme trénink," řekla jsem.
"Zařiď mi rande s Weasleyovou," Jack mně ignoroval.
"Thomasi, myslíš, že po tom, cos ji provedl, by s tebou ještě někam někdy šla?" zeptala jsem se.
"To už bylo přece dávno," díval se na špičky svých bot.
"Ne pro ní, musíš si ji hodně předcházet, aby ti dovolila jenom na sebe promluvit," řekla jsem a začala být pomalu naštvaná.
"A co mám udělat," zeptal se.
"Nějakou šílenost, při které se ztrapníš, abys jí dokázal, že ti na ní záleží," odpověděla jsem.
"Jako hned?" řekl.
"Ne, až někdy, kdy to uvidí spousta lidí," řekla jsem a koukla se skrz okno do kupé.
"Hmm," zamručel.
"A zítra se laskavě dostav na trénink," řekla jsem a vrátila se do kupé.
"No jo furt," zahuhlal Jack a prošel za mnou. Sedla jsem si vedle Aby a sebrala časopis z její kabelky. Byl to nějaký mudlovský dívčí plátek, který si nechává posílat každý týden od rodičů.
"Ty čteš tyhle blbosti?" zahuhlala Kate.
"Je to lepší zábava, než s vámi dvěma," řekla jsem a ukázala na ni a Aby.
"Každý nezvládne spát dvě hodiny a být druhý den vzhůru v sedm, jako ty,"
"To je cvik," zazubila jsem se a hodila časopis na sedačku. Mike seděl proti mně a díval se z okna. Lehce jsem do něj kopla, a když se otočil, zeptala jsem se, "Co se děje?"
"Nic, jenom přemýšlím o tréninku," řekl a trochu se usmál.
"Měli byste se sejít dřív a probrat to spolu," řekla Kate a usmála se na mně.
"Tak co v osm na snídani," usmál se na mě Mike.
"Tak fajn, víš kde je zmrzlinářství u Floreana Fortescuea," řekla jsem do skřípění brzd. Dojížděli jsme na nádraží. Aby vytáhla zrcátko a začala si upravovat make-up. Nikdo neumí být dokonalý i po několika hodinách spánku ve vlaku, jenom Aby.
"Přijede pro tebe někdo?" zeptala jsem se.
"Asi tátovi bodyguardi," řekla a natřela si rty leskem. James, Jack i Mike ji fascinovaně pozorovali.
"Ještě pořád je má? Vždyť už není premiér kolik let," řekla jsem.
"Je paranoidní," řekla
"Myslíš, že přijede Teddy?" zeptala se Kate.
"Doufám," řekla jsem, "Nemám náladu na mámu a ten její pohled, který jasně říká, že ví, že jsme pili. Stačil mi na Silvestra," zabručela jsem.
"Letos zůstáváme přes prázdniny ve škole," řekla odhodlaně Kate.
Vlak definitivně zastavil a chodbička vedoucí ke dveřím byla v mžiku plná. Za pět minut si už většina studentů vyndala své věci, přivítala se s rodinami a odešla pryč, takže jsme mohli vzít naše kufry a vylézt na nástupiště.
"Lily, Jamesi!" vykřikla mamka a objala nás, "vy se spolu bavíte a nehádáte se? Já už nevěřila, že tenhle den přijde," zasmála se. Položila jsem si kufr a řekla:
"My se nehádáme jenom v tuhle chvíli, jinak je vše při starém,".
"Není to," zašeptala mi máma do ucha.
"Jo, je to Mike Wood," protočila jsem oči a podívala se směrem, kam ukazovala mamka. Staly tam dvě, téměř identické ženy a bavily se s Jackem a Mikem, který se otočil mým směrem a naznačil "v osm", sebral svůj kufr a odešel.
"Ježiš Kate, skoro jsem na tebe zapomněla, pojď sem," řekla máma a objala i mou nejlepší kamarádku.
"To nic, teto," řekla, "kde jsou naši?" zeptala se.
"Měl tě vyzvednout Ron, protože Hermiona má nějakou práci na ministerstvu, ale zapomněl na to, takže tě odvezu k vám," řekla máma a vyšla směrem k východu. S Kate jsme vyrazily za ní a James nás nešťastně následoval.
"Přijdeš zítra na trénink?" zeptala jsem se, když jsme zastavili před Kateiným domem.
"Přijdeme s Aby tak v 11, chtěla jít nakupovat, ale snad to zvládneme rychle," usmála se a otevřela dveře.
"Tak tedy zítra," usmála jsem se a zamávala.
"Co se děje zítra?" zeptala se mamka.
"Máme trénink," řekla jsem přemýšlela, jestli jsme přejeli odbočku vedoucí z města.
"Mami, kam to jedeme?" zeptal se James.
"Počkej si," řekla mnohoznačně mamka a odbočila vpravo.
"Tak, vítejte doma," zazubila se mamka a vypnula motor.
"Ale vždyť jsme," řekla jsem
"Na Grimmauldově náměstí," doplnil James.
"Vy jste se přestěhovali a nic jste nám nenapsali," řekla jsem a vystoupila z auta. Věděla jsem, že rodiče několik let dům opravovali a zbavovali všech známek černé magie, aby byl obyvatelný, ale myslela jsem, že ho budou chtít prodat a ne se tam přestěhovat.
"Už jsme o tom mluvili delší dobu," řekla máma a otevřela vchodově dveře. Vstupní hala vypadala stejně, jako jsem si ji pamatovala, ale od strýčka Rona jsem mnohokrát slyšela, jak děsivé tohle místo bylo dřív. Dokonce i portrét staré paní Blackové nahradila zvětšená fotka Brumbálovy armády a z kuchyně voněl jablečný koláč.
"Babi?" řekl James a protlačil se kolem mě.
"Jimmy, ty jsi tak vyrostl," zaslechla jsem. Odložila jsem kufr a prošla do kuchyně.
James se už vrhal na koláč, takže jsem došla k babičce a objala ji.
"Lily," řekla a usmála se.
"Táta je ještě v práci?" zahuhlal James s pusou plnou koláče.
"Jo, ale měl by se každou chvíli vrátit, teď když to má domů jen chvilku pěšky, začal chodit vchodem z ulice," usmála se mamka a koukla se do trouby.
"Co kdybyste se vy dva šli trochu upravit, než přijde," řekla babička.
"A který pokoj je můj?" zeptala jsem se.
"Třetí patro vlevo," řekla máma a začala prostírat na stůl. Kufr jsem nechala v předsíni a vydala se za Jamesem po schodech nahoru.
"Páni," vydechla jsem, když jsem vešla do svého nového pokoje. Všechno mé oblečení bylo ve skříni, knihy v knihovně vedle obrovské postele, která se tak moc podobala mé posteli v nebelvírské ložnici a byla tak jiná, než moje bývalá postel, která byla asi o metr užší a vůbec. Plácla jsem sebou do té úžasně měkké postele a zavřela oči. Hrozně se mi chtělo spát, protože hodina na odpočinek opravdu nestačila.
"Lily, vstávej," ozvalo se zdálky a někdo se mnou třásl. Přetočila jsem se a otevřela oči. James stál kousek ode mě v čisté košili, a pokud to jde tak říct, byl učesaný.
"Večeře je za pět minut, máma předpokládala, že usneš, takže mi nařídila, ať tě jdu probudit," zazubil se a vylil mi do obličeje sklenici studené vody.
"Já tě zabiju," zakřičela jsem.
"Pět minut, sestřičko," zavolal ode dveří.
Vyskočila jsem z postele a začala prohrabávat oblečení.
"Omlouvám se, že jdu tak pozdě, ale někdo mně od hlavy k patě zlil vodou," řekla jsem, rychle objala tátu a dědu a sedla si ke stolu. Viděla jsem káravý pohled, který vyslala mamka směrem k Jamesovi, ale nikdo nic neřekl.
"Tak povídejte, co je ve škole nového," řekl horlivě táta, zatím, co si dával brambory na talíř.
"Řeknu to ve zkratce," řekl James a spustil, "Smith nás pořád nesnáší, hlavně Lily, Mike Wood chodí do Havraspáru a udělali z něj hned kapitána, Nebelvír vyhrál famfpálový pohár, máme nového kapitána kolejního družstva a dva kapitány školního družstva," znovu se napil. Pohled všech dospělých u stolu se stával udivenější a udivenější s každou informací.
"Wood je v Anglii?" řekl táta první.
"Kdo je nový kapitán, hlavně neříkejte, že Jack," zajímala se mamka.
"Jack to není, ale dost nás překvapil, když řekl, že je Mike jeho bratranec," řekla jsem.
"Tos nevěděla? Vždyť jsme to s Parvati řešily několikrát," řekla mamka.
"Asi mi to uniklo, což je divné, když vás tak moc poslouchám," odpověděla jsem.
"Nebuď drzá a řekněte nám, konečně, proč potřebujete školní družstvo a kdo je kapitán," řekl táta.
"Školní družstvo potřebujeme, protože Bradavice budou hrát soutěž školních družstev a spolukapitáni jsou Wood a nová kapitánka Nebelvíru, Lily," řekl James a zakousl se do steaku.
"Vážně? To je úžasné," řekl táta trochu rozpačitě. Vždycky počítal s tím, že kapitánem kolejního družstva bude James, jako jím byl kdysi on.
"Jo, je to bomba," zamumlala jsem a podívala se do svého talíře. Nečekala jsem, že rodiče budou skákat dva metry do vzduchu, ale bylo mi jasné, že kdyby se kapitánem stal James, byli by zaujatější. Zbytek večeře se mluvilo hlavně o práci, takže jsem měla čas přemýšlet, co si na sebe vzít na snídani s Mikem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 #Yaňa# #Yaňa# | 16. října 2013 v 15:59 | Reagovat

Ta povídka se mi líbí!!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx