7. kapitola

23. září 2012 v 8:00 | Mary-Ane |  Famfrpálová romance
"Máme pro Vás ta jména, paní ředitelko," řekla jsem a předala profesorce soupis hráčů do školního týmu. Přejela seznam očima a pokývala hlavou.

"Proč je tu tolik střelců?" zeptala se.
"Nemohli jsme se rozhodnout mezi Amy a Libby, tak jsme se dohodli, že by bylo fajn je střídat po zápase a časem se rozhodnout, která bude v týmu trvale," vysvětlil Mike. Bylo to poprvé, co jsme byli ve stejné místnosti od toho incidentu v knihovně. Zkoušky se už chýlily ke konci a do slavnostního ukončení školního roku zbývalo už jen pár dní. Ředitelka odložila pergamen a zadívala se na Mika:
"Pamatuji si, když byl váš otec Nebelvírským brankářem. Tolik talentu nadšení pro hru jsem neviděla nikdy před tím a dlouho poté. Doufám, že spolu se slečnou Potterovou, která je jeho adekvátní, avšak někdy trochu impulzivní náhradou, vybudete naší škole dobrou pověst ve světě famfrpálu," podívala se na mě a dodala: "tak ji prosím usměrněte," ředitelka se usmála a my se dali na odchod.
"To byla inspirativní řeč," řekl Mike a pustil mě první ze schodů.
"Nejsem impulzivní a ty se o mě nemusíš starat, nebo pomlouvat před svým bratrancem," řekla jsem, když jsem byla na chodbě a založila jsem ruce v bok.
"Nepomlouval jsem tě, jen jsem se ho zeptal…" nenechala jsem ho domluvit
"Jestli jsem vždycky tak hnusná?" zeptala jsem se.
"Ne! Jestli je opravdu to jediné, co tě zajímá famfrpál a tolik to řešíš," odpověděl Mike.
"Jo, řeším jedinou věc, která mi jde. Každý není génius, sexy a k tomu ještě famfrpálová hvězda. Ale to ty nemůžeš chápat!"
"Myslíš, že jsem sexy?" jeho výraz se úplně změnil na trochu nejistý, což bylo snad poprvé, co jsem u něj náznak takové emoce zpozorovala.
"Dokonce i Kate chce kvůli tobě sledovat famfrpál, ale o to nejde," řekla jsem.
"Jestli myslíš, že je snadné být mnou, pak se šeredně pleteš," řekl Mike, zhluboka se nadechl a pokračoval: "Kolik z toho všeho kolem mě je opravdové? Myslíš, že ty holky by po mě třeba jen štěkly, kdybych hrál kouzelnické šachy? Že by ze mě udělali kapitána družstva asi deset minut poté, co jsem přestoupil, kdybych nebyl známý? Všichni si mě předchází a mě už to nebaví. Chovám se arogantně, protože se to ode mě čeká, věřila bys mi, kdybych byl skromný a snažil se být neviditelný?" stál naproti mně a já si byla jistá, že jsem byla jedna z mála lidí, kterým se takhle otevřel. Pořád jsem cítila vztek, že o mně mluvil s Jackem, že si hrál na namyšleného frajera, ale zároveň mi ho bylo líto. Jistě, že mu nikdo neříkal pravdu, nebyl k němu upřímný, protože si ho nechtěl znepřátelit.
"Moc se omlouvám," řekla jsem a chytla ho za ruku. Stiskl ji.
"Promiň, ale čeká na mě Kate a ještě se musím učit na zkoušky," zamumlala jsem po chvilce a snažila se opatrně našlapovat, protože poslední, co mi chybělo, bylo sesunout se na zem.
"Jasně, vždyť zítra se dělá zkouška z lektvarů… Ten váš Zachariáš Smith je vážně divnej," odvedl téma jinam.
"To mi povídej a navíc mě z nějakého důvodu nesnáší. Nechápu, jak si ho mohla profesorka Smithová vzít. No měla bych se jít učit, uvidíme se," řekla jsem na rozloučenou.
"Jasně, pozdravuj svého nabíječe, teda odbíječe," zasmál se svému vtipu a odešel opačným směrem.
"Není můj," řekla jsem spíš pro sebe a vydala se směrem do společenské místnosti.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Surynka Surynka | Web | 23. září 2012 v 11:22 | Reagovat

Tak už se to opatrně žene k ději kolem famfrpálových zápasů, na coč jsem opravdu zvědavá :-) Díky tomu, co teď Mike řekl, ho MOŽNÁ budu mít o TROŠIČKU radši, ale opravdu jen o trošičku :-D Ale tahle kapitola se mi fakt líbí a budu čekat na další ;-)

2 Pouli Pouli | Web | 5. října 2012 v 15:11 | Reagovat

Dobrá kapitola. Mike by mohl být v budoucnu možná snesitelný. Ale hlavně, že už konečně budou brzy hrát, když už mají tým sestavený.

3 Pouli Pouli | 9. prosince 2012 v 12:35 | Reagovat

Jo, a je to malinečko trapné, ale z toho si nic nedělej. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx