VI. - Na ošetřovně

11. srpna 2012 v 20:15 | Nelsh |  Redderer
Rose, Albus a James téměř letěli chodbou. Právě se doslechli, co se přihodilo jejich mladším sourozencům a trvali na tom, že okamžitě musí na ošetřovnu. Smykem zabrzdili před vchodem a bez zaklepání vtrhli dovnitř.
Lili spala na bíle povlečeném lůžku a hned vedle ní seděli Hugo s Terrym. Opodál ležela stále ještě omráčená profesorka Holidayová.
Albus s Jamesem si starostlivě prohlíželi sestřičku. Nevypadala dobře. Rose objala Huga. Byla ráda, že je v pořádku.
"Co se vám stalo?" zeptala se bratra.

"No, bylo to takhle," začal Terry dřív než Hugo vůbec stačil promluvit. "Šli jsme do knihovny. Vlastně Hugo šel, protože, a to musíš určitě uznat, se přece nechodí studovat před obědem, že jo? A tak vlezl dovnitř a pak se tam objevila Simonsová a ona hned Crucio a pak ještě to kouzlo s hadama. A ona pak ha há já jsem ta nejlepší na světě, protože používám něco co se nesmí a tak tam stála a střílela po Lili jednu kletbu za druhou a já jsem jí ani nemohl pomoct, protože na mě syčeli ti hadi. Ti povím, že jich tam byla celá smečka, no fakt. A já se hadů hrozně bojím a taky… É…u čeho jsem to byl? Jó, ahá! Už vím. Takže potom přiběhla ta učitelka a Simonsová ji omráčila. Jenže hned na to se objevil náš velký hrdina," Terry ukázal na Huga, "a zakřičel Protego a zachránil mě i Lili. Jenže Simonsová se nevzdávala a chtěla ho asi usmažit. Taky máte rádi řízky? A pak vyběhl z knihovny ještě Parks a tahal nějakou tlustou knížku. Příběhy kocourka Mourka to asi nebyly - ty jsou mnohem menší, ale možná to mohla být kniha pohádek. Parks zakázal Simonsové hrdinného Huga ogrilovat. Tak potom zmizeli. Hugo potom takový to lítací kouzlo a odnesl je sem. Už jsem říkal jak na Simonsovou: Mým kamarádům nikdo neublíží! To bylo drsný!"
Hugo se chtě nechtě začervenal. Terry vše vyprávěl mnohem hrdinštěji než jaké to ve skutečnosti bylo. Tehdy dělal jen to co bylo správné. Sestra i bratři Potterové se na něj dívali obdivně, ale i když by měl být rád, vůbec se mu to nelíbilo. Tak skvělé to ve skutečnosti nebylo.
"Hele, já… Možná to zní jako bych udělal záslužný hrdinský skutek, ale…"
"Nebuď tak skromnej! Seš hrdina ať se ti to líbí nebo ne," zasmál se James.
"V tom to vězí. Nelíbí."
"Jestli ti to tak vadí, mohli bychom dělat, že je všechno jako dřív," navrhl Terry, který měl ze všech v místnosti největší dávku empatie.
"Jasně. Jestli je to pro tebe tak hrozné, klidně budeme dělat jakoby nic," přitakala Rose.
"To by bylo super," usmál se Hugo.
"No fajn," zašklebil se James. "Kdo to jen mohl být, kdo nám naši sestřičku zachránil? Určitě nějaký udatný kouzelník s nevídanými schopnostmi," pitvořil se.
"Nech toho," zaprosil Hugo.
"Dobře, dobře. Ale nějaké ty vtípky a poznámky si neodpustím, mistře." James se z legrace uklonil a mladý Weasley vypadal, že se snad rozbrečí.
"Jamesi," okřikl ho Albus. "Něco jsme mu slíbili."
"Však jo, pořád."
"Simonsovou by měli vyloučit," nadnesla Rose.
"To je pravda. Použila přece zakázanou kletbu," přidal se již vážný James.
"Ředitelka určitě nebude tak bláhová, aby ji tu nechala," uznal Albus.
"No jo, ale co Parks?" zeptal se Terry.
"Co je s ním?"
"Byl tam přece taky. Když Simonsovou vyloučí…ehm…myslíte, že se bude mstít?" Tohle byla jedna z mála chvil, kdy Terrymu docházela slova.
"Hm… To je možné." Rose si nervózně poklepávala nohou.
"Musíme vás naučit se bránit," rozhodl James. "Když budete všichni umět nějaké štítové kouzlo, nebudete už tak snadným terčem. Tentokrát vás zmijozelští dostali jen proto, že jste byli asi jako kachny na střelnici. Stačí vás kapku vytrénovat a bude to. S Parksem si nedělejte starosti. Vezmu si ho do parády sám."
"To není nejlepší nápad. S tím doučováním souhlasím, ale nezapomínej, že Parks je v posledním ročníku a ty ne. Nepouštěj se do žádných soubojů, pokud to nebude nezbytně nutné," poučovala ho Rose.
"Tak jo, ale ještě jednou něco takového udělá a dám mu co proto."
"Hugo, co to bylo za knihu, co Parks ukradl?" napadlo Albuse.
"Nevím, ale určitě byla z oddělení s omezeným přístupem."
"Ale co mohlo být tak důležité, že se Simonsová obětovala? Měli to promyšlené. Ona odvedla pozornost a on to odnesl," přemítal Terry.
"Musíme zjistit, co vzal." James smutně pohlédl na Lili. Však Parks mu za to zaplatí.

"První fázi jsme splnili. Teď je čas na tu druhou."
"To je moc hezký, ale já chci vidět ten návod. Jestli jsem to dělala pro nic za nic a vykopnou mě ze školy, Parksi, tak si zapiš za uši, že si tě najdu a budeš litovat."
"Jen klid. Mám to co potřebujeme. Odnes to pod Scorpiusovu postel. Tam to nikdo nebude hledat. Je to ostatně jen Malfoy, nikdo se s ním nebaví a nikdo se ho na nic neptá. Potom si to od něj vyzvednu. Já mezitím zaskočím do kuchyně. Mám tam nějaké vyřizovaní." Parks zajel rukou do kapsy hábitu a nahmatal malou ampulku s tmavě zelenou tekutinou. Rozhodně ji nesmí ztratit nebo ještě hůř - vylít.
Předal Simonsové drahocenný předmět a odešel po svých pochůzkách.
Simonsová vyběhla k chlapeckým ložnicím. Došla k vzorně uklizené posteli a odplivla si. Malfoy, hnus. Klekla si a rozevřela knihu na straně číslo sto padesát dva. Prolistovala obsah a zastavila se u čísla šest set osmdesát devět.
Pousmála se. Tak ten hlupák Parks to skutečně dokázal. Zahleděla se na červený nadpis.
REDDERER
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pouli Pouli | Web | 11. srpna 2012 v 21:55 | Reagovat

To mě teda zajímá, co je ten redderer.

2 Nelsh Nelsh | 11. srpna 2012 v 22:07 | Reagovat

To se hned tak nedozvíš... :-)  :-D  :-P  :D

3 Surynka Surynka | Web | 16. srpna 2012 v 16:30 | Reagovat

Tak koukukám, že až na omráčenou Holidayovou si nikdo z profesorů nevšiml rozruchu... vím, že je škola velká, ale stejně! :D NO a vypadá to, že jsi z Malfoyů udělala nežádoucí rodinku (tak jako to začínalo být na konci 7. dílu...), takže jsi krásně pokračovala v zadané myšlence... mohla bych přestat psát blbosti a jdu dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx