Beznaděj (7)

5. srpna 2012 v 12:30 | Nel-ly |  Beznaděj


"Vodu?"

Otočil se za hlasem a jeho pohled se setkal se zelenýma očima, která se mu za ty dlouhé měsíce, které tu společně strávili, nesmazatelně vryla do mysli.

Harry Potter. Otravný, hrdinský, naivní, stupidní, zatracený Potter, ke kterému celá ta léta cítil jen odpor a hněv. Na druhou stranu jeho jediný společník, který na sebe nechal bez protestů řvát, a přesto vždy dělal, co uměl nejlépe - otravoval okolí, tedy Draca, svojí galantností a nesobeckostí, která ho vždy tak vytáčela.

Nenamáhal se už vysvětlovat Potterovi, že když už je strčili do jedné cely, neznamená to, že jsou z nich automaticky nejlepší přátelé, protože věděl, co by následovalo. Potter začne tvrdit, že lidé si mají pomáhat, že ví, že nejsou kamarádi a že Draca chápe - a tyhle věty nesnášel snad ze všeho nejvíc - a pak se stejně zase bude chovat, jako by byli nějací obyčejní spolubydlící a nevisela jim nad hlavou neodmyslitelná a trvalá hrozba smrti.

A tak se Draco rozhodl jednoduše v tichosti kývnout rukou a nechat si, od zjevně šokovaného černovlasého poděsu, jehož vyvádění z míry si dokázal se škodolibým potěšením vychutnat i v této beznadějné situaci, vložit do ruky kalíšek s tekutinou, která by se jen stěží dala nazývat: čirá.

Zvyk, všechno je jen o zvyku, pomyslel si Draco, když s očima upřenýma na malé okénko u stropu přemýšlel o svém... živoření tady v kobce, protože život se to nazývat nedalo. Zvyknul si na to, co s ním dělali, neměl na vybranou. Zvyknul si být vděčný i za ty skromné příděly oschlých potravin a vody, které jen tak-tak stačily, aby jeho i Pottera udržely na živu. A zvyknul si dokonce i na svého otravného společníka, přestože ten v posledních dnech jevil známky své bývalé otravné energičnosti. Ať už se s ním stalo cokoliv, jeho postoj k životu, nejen tady, ale celkově, se změnil a Potter znovu získával svůj ztracený elán a naději, díky nimž se s ním zase nedalo skoro vydržet.

A nejhorší na tom bylo, že do svých plánů zjevně začal zahrnovat i jeho samotného, o což Draco doopravdy nestál.
Záchrana. Svoboda. Život.

Taková blbost. Neměli nejmenší šanci, že by se odsud, kdy dostali. Když si odmyslel fakt, že nemají hůlky v kouzelně zabezpečeném sklepě, ještě stále zbývaly ty zrůdy, které přecházely nad jejich hlavami a žily si v pohodlí elegantního Malfoy Manor, už jen to pomyšlení kdysi Draca rozčilovalo k nepříčetnosti, dnes však všechno bral s lhostejností. Co na tom záleží? Malfoy Manor snad nese jeho jméno a podle zákona patří jemu, jenže to na ničem nic nemění.

Draco se nechtěl rozrušovat myšlenkami na útěk - o záchraně ani neuvažoval, protože věděl, že ta není možná už od začátku. Možná na zemi existoval někdo, kdo by chtěl zachránit Pottera - určitě, i kdyby Svět pohltila apokalypsa, vždy by se našli blázni, kteří by toho brýlatého skrčka chtěli zachránit - ale nikdo by nestál o něj. Nepatřil ani k jedné straně, neměl už nikoho, kdo by se za něj postavil, k čemu by mu vlastně ta svoboda byla?

Ne, takhle nemohl uvažovat. Život. Vždy přemýšlet jen o tom, jak i nadále přežít. Na ničem jiném nezáleží, než na jeho vlastním přežití. To se naučil už dávno a hodlal se této filozofie držet až do konce.

"Kolik si jich viděl na hoře? Já tak čtyři možná pět na jednou, ne víc, to by se určitě dalo a…" vymýšlel své bláznivé plány Potter a Draco ho okázale ignoroval. Nebyla naděje. Ať si namlouval cokoliv, tak ani on neměl šanci na přežití, protože jednou… jednou je přestane bavit, najdou si jinou hračku a jeho už nebudou potřebovat. Co však chtěli od Pottera? To byla záhada.

"Co od tebe chtějí?" slyšel se Draco zeptat ani nevěděl, jak k tomu došlo. Nechtěl se zaplétat do hovorů - do jiných hovorů než hádek, kterým nebylo vyhnutí a alespoň tom chladu vždy rozproudily tuhnoucí krev v jeho žilách. Nechtěl o Potterovi nic vědět, nechtěl s ním navazovat žádný kontakt, chápat o jako další živou bytost, snad i spřízněnou duši… nechtěl nic z toho, jenže zjistil, že to na tom co nechtěl, nikdy nezáleželo, dokonce ani tady ne.

"Cože?"

"Proč tě tu drží, ty pitomče," nedokázal s ním mluvit v klidu, prostě to nešlo. Jak může být někdo tak zabedněný? To Draco nikdy nechápal. "Musejí k tomu mít nějaký důvod, jinak by tě už dávno zabili nebo nechali pojít hlady."

"Informace, nejspíš," pokrčil Potter rameny, "a taky si nejspíš myslí, že by mě ještě mohli potřebovat, kdyby se cokoliv zvrtlo."

Draco jen nechápavě přivřel oči a Potter si povzdechl.

"Ať je to jak chce, furt jsem ten hrdina, co zabil velkého Voldemorta," řekl s kousavou ironií, která se vůbec nepodobala tomu ignorantskému Nebelvírovi se srdcem na dlani, jakým se vždy tvářil být. Draca to v duchu šokovalo. Chápal samozřejmě, že válka, smrt a vězení změní každého - on sám by mohl vyprávět - jenže tahle Potterova temná stránka, která někdy vyšla na povrch a známka toho, že i někdo jako on dokázal dospět a ztratit alespoň část ze svých iluzí, pro něj stále zůstávala nepochopitelnou záhadou. Přesto se Draco dokázal opovržlivě uchechtnout a Potter jen souhlasně kývnul.

"Jak jinak," ušklíbl se Draco, "na světě se vždy najde někdo, kdo by chtěl bojovat za slavného Harryho Pottera. Tomuhle rozumím, nedovolí si tě zabít a možná se někde hluboko uvnitř stále bojí… což osobně nechápu."

"Přežil jsem smrtelný útok a bez hůlky," zašklebil se na něj Potter.

"Náhoda."

"Dvakrát?"

"I náhody se opakují," oplatil mu Draco úšklebek a stěží potlačil úsměv, "osud zřejmě ví, jak mi piješ krev a tohle je můj další trest za život v hříchu."

"V hříchu?"

"No jo, mat -" zasekl se, přivřel oči a pak pokračoval, "všichni říkali, že krást, šikanovat a smilnit se nemá a já je neposlouchal. Možná bůh doopravdy existuje a ty si můj trest, Pottere. Koule přikovaná k mým nohám."

"Tím pádem má doopravdy vytříbený smysl spravedlnost," zasmál se Potter, "protože ani pro mě by nemohl existovat větší trest."

"Když nic jiného, tak alespoň v tomhle se shodneme," pokrčil Draco rameny.
TBC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nelsh Nelsh | 5. srpna 2012 v 17:30 | Reagovat

Dobré. Velice dobré. Draco je jednoduše klasický pesimista - co k tomu dodat? :-)  :-D  :-P  :D

2 nel-ly nel-ly | Web | 6. srpna 2012 v 0:42 | Reagovat

je to škarohlíd, doslova, ale dokáže zabavit... krom toho se mu člověk ani nemůže divit, potom všem, co mu provádim :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx