31. rozhodující zápas

20. července 2012 v 19:22 | Pouli |  Zápisky z Bradavic
Přišel červen a s ním poslední famfrpálové utkání. Nebelvír proti Mrzimoru.
Ti, kteří tomuto kouzelnickému sportu alespoň trochu rozuměli, prohlašovali, že vše je už dávno rozhodnuté a ani jedna hrající kolej nemá moc nadějí na změnu v celkovém pořadí. A o výhře famrfálového poháru se vůbec může Nebelvíru i Mrzimoru leda tak zdát.
Ti, kteří se o famfrpál příliš nezajímali, se nestarali ani o bodové pořadí, ani o jednotlivé výhry. A proto veřejně nic neprohlašovali a soukromě si mysleli: "To se nadělá zbytečných řečí kolem tří létajících míčů."
James Potter, kapitán Nebelvírského družstva, si byl dobře vědom, že pokud chce pro svou kolej získat famfrpálový pohár, musí Mrzimor porazit s rozdílem nejméně tři sta šedesát bodů. Tuto skutečnost měli hluboce zažitou i jeho spoluhráči, protože James jim ji připomínal při každé příležitosti (bez ohledu na vhodnost).

"Dobře, lidi, nic není ještě ztraceno," začal James svou řeč k družstvu před začátkem zápasu. "Cítím, že štěstí je dnes na naší straně. Hrajte, jak nejlépe umíte. Dejte do toho dneska všechno. Odpočívat můžete o letních prázdninách. A hlavně pamatujte. Mrzimor sice letos vše prohrál, ale rozhodně ho nepodceňujte."
"Kapitáne, tohle všechno od tebe posloucháme už více než dva měsíce. Prostě nám řekni a my to půjdeme vyhrát," řekla Mandy Masonová, nebelvírská střelkyně.
"Dobře," souhlasil James neochotně. Měl pro svůj tým nachystáno ještě spousty rad a poučování. Místo toho zvolal: "Tak jdeme na to, nebelvírští lvi, a ukážeme jim, jak se hraje famfrpál!"
Ostatní hráči začali nadšeně křičet, Simon Morgan a Mark Davis dokonce zapískali, a všichni nasedli na svá košťata a vletěli na burácející hřiště.
Jack Wright okamžitě zamířil do brankoviště. Od začátku roku se jeho brankářské dovednosti i let na koštěti značně zdokonalily. A v minulém zápase se Zmijozelem se celkem zocelil. James nepochyboval, že za pár let bude z Jacka výborný brankář.
Ray Marshal stál jako vždy za mikrofonem na komentátorském stanovišti. Právě skončil s vyjmenováním jmen a pozic hráčů obou kolejí. "A nyní si kapitáni obou družstev podají ruku a hra může konečně začít," hlásil Ray.
James zamířil do středu hřiště. Kapitánkou mrzimorských hráčů byla Isobel Greenová, dlouhovlasá blondýnka s pomněnkovýma očima, které Jamese na okamžik rozptýlily. Isobelin pevný stisk jej z okouzlení velmi rychle vytrhl.
"Hodně štěstí," popřála Jamesovi Isabel a on jí odpověděl: "I vám hodně štěstí." Poté Isabel zamířila na svou pozici v brankovišti a naproti Jamesovi jí vystřídal jeden s mrzimorských střelců, Artur Watson. Madame Hoochová pod nimi zapískala začátek zápasu a vyhodila camrál do vzduchu, přesně mezi Jamese a Artura.
Camrál chytil James a bez meškání ho přihrál své sestře Lily, která ho dobře mířenou střelou proměnila v první body pro Nebelvír. Většina diváků v hledišti začala nadšeně tleskat a Nebelvírští skandovali heslo, které je předešlého večera učil James v Nebelvírské společenské místnosti. "Dnes Nebelvír vyhrává, zasloužený pohár získává!" Jamesův kamarád, Henry Brown, stál při tom v první řadě, čelem k publiku, a korigoval pokřik mácháním své hůlky, jako dirigent hudebníky v orchestru. Připadal si při tom velice důležitě.
Hra pokračovala a Nebelvír brzy vedl čtyřicet nula. Přestože James předtím prohlašoval, že mají slušnou šanci porazit Mrzimor o tři sta šedesát bodů, teprve nyní tomu skutečně uvěřil. A sebevědomí začalo stoupat také ostatním nebelvírským hráčům. Při stavu sedmdesát nula se přestali proti takhle slabému protivníkovi snažit a jejich pozornost opadla.
Mrzimor využil nastalé šance a podařilo se mu skrz Nebelvírské obruče prohnat pětkrát camrál, že Nebelvírští ani nevěděli jak. Velmi rychle se však vzpamatovali a opět se věnovali hře naplno. Mrzimorští povzbuzeni čerstvým úspěchem se také začali více snažit a znesnadňovali Nebelvíru výhru. Každý camrál, který Nebelvír proměnil v body, byl tak poctivě vydřený.
"A výborná rána Mandy Masonové! Nebelvír má našlápnuto k výhře. Současný stav je sto deset k osmdesáti. Ale pro Mrzimor není nic ztraceno. Stačí, aby jeho chytačka, Rachel Colferová, chytila zlatonku a zajistila tak Mrzimoru dalších sto padesát bodů," křičel Ray do svého mikrofonu.
Albus si byl této skutečnosti velmi dobře vědom. Od začátku hry kroužil nad hřištěm a kontroloval nejen místa, kde by se mohla objevit zlatonka, ale i ta, kde se pohybovala mrzimorská chytačka.
A pak uviděl něco zlatého poletovat kolem hlavy Matthewa Bowera, který hrál za Mrzimor jako odrážeč. Pohledem zkontroloval Rachel Colferovou a zjistil, že neomylně zamířila Matthewovým směrem. Albus přilehl k násadě svého koštěte a snažil se z něj vyždímat co největší rychlost.
Matthew malinko zpanikařil, když si všiml, že místo potlouků se bude muset vypořádat se dvěma rozmazanými šmouhami, které se na něj řítily. Podvědomě pevněji stiskl svou pálku na odrážení potlouků.
"Uhni!" řvala na Matthewa Rachel, ale než stihl její přání vyplnit, byla u něj. Stejně tak Albus.
Z komentátorského stanoviště to chvíli vypadalo, že všichni tři hráči se srazili a vytvořili červenožlutý chumel, který nikdo nerozpojí. Po nekonečně dlouhých dvou vteřinách začali oba mrzimorští zvolna padat k zemi.
Profesor Robinson jejich pád duchapřítomně zbrzdil pomocí levitačního kouzla. Na trávníku hřiště tak skončila pouze jejich košťata a camrál, který vyděšeně upustil Artur Watson.
Albus zůstal vratce sedět ve vzduchu na svém koštěti. Obličej měl celý od krve, jak ho do něj uhodil Matthew svou pálkou. Všichni diváci (jakmile zjistili, že Rachel a Matthew pád přežijí) nyní upírali zrak na Albuse a čekali.
"Všechny nás teď zajímá, zda se Albusi Potterovi podařilo chytit zlatonku," hlásil Ray do mikrofonu a dál do něj pouze zvědavě funěl.
Lily se rozletěla ke svému bratrovi, aby zjistila pravdu. S camrálem válejícím se po zemi jí to přišlo jako ta nejužitečnější věc, co mohla udělat. Albus se mezitím vzpamatoval a zamítavě zavrtěl hlavou.
"Tak to je zklamání," prohlásil Ray smutně, zatímco studenti Mrzimoru a Zmijozelu nadšeně tleskali.
Artur Watson slétl pro camrál a Matthew i Rachel znovu nasedli na svá košťata a vrátili se do vzduchu. Albus si neodborně utřel krev z očí do rukávu svého dresu.
"Budeš v pohodě?" zeptala se Albuse Lily starostlivě. Stále jí připadal malinko zmatený.
"Myslím, že jo. Leť nastřílet milion branek, ať je James konečně spokojený a nelam si se mnou hlavu," odpověděl Lily povzbudivě. Ve skutečnosti ho bolela hlava i celý obličej a viděl malinko rozmazaně. Byl si však vědom, že jiného chytače Nebelvír nemá a rozhodl se zápas dohrát.
"Hra pokračuje," zakřičela madame Hoochová a pískla do píšťalky. Střelci začali opět kličkovat po hřišti mezi potlouky i sebou navzájem. Lily si zřejmě vzala Albusův požadavek k srdci. Během pěti minut vstřelila hned čtyři branky. Tvář Mrzimorské brankářky Isobel Greenové byla rudá vztekem nad vlastní nešikovností.
Mrzimorská chytačka kroužila opatrně nad hřištěm. Koštěte se držela pouze pravou rukou a levou si tiskla k tělu. Patrně si ji narazila při srážce, ale ani ona nepožádala o vystřídání nebo oddechový čas na ošetření zranění. Věděla, že by to znamenalo prohru pro její kolej.
Něco zlatého se blýsklo ve středu hřiště. Albus zamířil na určené místo. Těsně před ním prolétl jeden z potlouků. Albus však dál věnoval pozornost pouze zlatonce. Přesněji zlatému flíčku, který viděl.
Zkusmo máchl rukou ve vzduchu a zavadil o křídlo zlatého míčku. Zlatonka se vyplašila a začala stoupat. Albus se jejími protesty nenechal odradit a následoval ji. Konečně sevřel míček v ruce. Křidélka ho tloukla do dlaně, ale bylo to marné. Už neměla kam utéct.
"Albus Potter má zlatonku. A Nebelvír vyhrává tři sta dvacet k devadesáti," hlásil Ray a hráči se začali slétávat.
James dorazil k Albusovi jako první. Nevěřícně mu otevřel dlaň, aby se přesvědčil, že v ní skutečně svírá zlatonku. "No jo, je tam," řekl si pro sebe spokojeně a vzhlédl k bratrovi se slovy: "Dobrá práce." a poplácal ho po rameni.
"Ty, brácho," zamračil se užasle Albusovi do očí. "Vždyť ty šilháš."
"Vyhráli jsme," hlásila nadšeně spoluhráčům Mandy Masonová.
"Ale jen tenhle zápas," opravil ji James. "Na pohár jsme nedosáhli. Dostane ho Havraspár."
"Musíš uznat, že letos si ho zasloužej. Hugo Weasley je ten nejlepší brankář, jakýho jsem viděl," řekl Mark Davis a všichni souhlasně kývali hlavami.
"Ano. A teď leťte honem do sprch. Vyložím Albuse na ošetřovně a pak nás čeká oslava vítězství ve věži," pobízel svůj tým James. "A s dnešní výhrou zároveň oslavíme i naší prohru ve famfrpálovém poháru," dodal vesele.
"Tak hrozný jsme zase nebyli. Celkově jsme třetí a Mrzimor je až za námi," řekl Jack Wright, který nejlépe z týmu ovládal matematiku a nejrychleji si tak dokázal spočítat bodový stav.
"Já bych se nikde moc nepyšnil, že za námi už je jen Mrzimor," řekl Albus. K tomu nikdo už neměl co dodat. Mrzimor tento školní rok totiž prohrál všechna svá utkání.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nelsh Nelsh | 23. července 2012 v 9:02 | Reagovat

Super - ostatně jako vždy. Jen mi přijde, že by to chtělo zase nějakou tu další kapitolu. Jako vždy jsem lačná dalších dobrodružství. Takže mám pro tebe tři slova: PIŠ! PIŠ! PIŠ! :-)  :-D  :-P  :D

2 Nelsh Nelsh | 26. července 2012 v 15:40 | Reagovat

Vážně zvláštní, že tohle nikdo další nekomentuje... Rozhodně by se to komentovat mělo. Tak lidi honem - KOMENTÁŘE!!! :-)  :-D  :-P  :D

3 °Alex °Alex | Web | 27. července 2012 v 18:55 | Reagovat

Žiadne prekvapenie, že Chrabromil vyhral :D.
(Napísala by som aj viac, ale metlobal nie je práve moje sústo :P.)

4 Nelsh Nelsh | 29. července 2012 v 20:34 | Reagovat

Ahoj! Už zase tady otravuju, já vím, ale potřebuji se na něco zeptat. Jak se k vám můžu přidat? Mám nápad na román a jako spisovatelka docela ujdu - aspoň doufám. Prosím napište mi někdo jestli by bylo možné abych sem taky něco přidala. :-) :-D  :-P  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx