30. volné odpoledne

17. května 2012 v 12:38 | Pouli |  Zápisky z Bradavic
"Musíte tam dát tři sušené poutníčky, jinak správné hustoty nikdy nedosáhnete," upozornila profesorka Lloydová Chrise a počkala u jeho stolu, dokud zmíněnou přísadu skutečně nevhodil do kotlíku.
Rose a Zoe vlastní lektvar dokončovaly. Zoe míchala tekutinou šestnáctkrát po směru hodinových ručiček a poté osmkrát proti němu. Rose si znovu pročítala postup přípravy v učebnici a kontrolovala, zda vše skutečně provedly podle návodu.
Zoe se chystala změnit směr míchání, ale Rose jí prudce zadržela ruku: "Ještě jednou proti směru."
"Ne. Už jsem to vzala osmkrát. Dělám si poctivě čárky, abych to nespletla," opravila Zoe kamarádku a začala pohybovat naběračkou na druhou stranu. Rose si nedůvěřivě prohlížela kus pergamenu na Zoeině straně lavice.
"Vypadá to, jako, když si zloděj ve vězení vyrývá na zeď kalendář," zhodnotila Zoeiny poznámky.
"Ale je to lepší, než počítat to na prstech volné ruky," ohradila se Zoe a kývla bradou na Bobbyho v lavici před nimi. Zmateně si prohlížel obě ruce a nevědoucně krčil rameny. Scorpius, se kterým pracoval ve dvojici, jen vyčítavě kroutil hlavou a riskl ještě jedno zamíchání. Oba chlapci se ihned zvědavě naklonili nad kotlíkem a zkoumali případné změny na lektvaru.
"A proč si to jednoduše nepočítáš? To přeci není těžké počítat do šestnácti," namítla Rose.
"Zkus to dělat půl hodiny. Začneš si ta čísla odříkávat úplně automaticky a přestaneš vnímat. Je to hrozně těžký," vymlouvala se Zoe. Rose na ni vrhla pohled, který říkal: Kdybych měla míchání na starosti já, bylo by to bez problému. Ale Zoeino počínání dál nekomentovala.
"Označte vzorky a odevzdejte mi je na katedru, prosím," vyzvala studenty profesorka Lloydová a k jedné dvojici dodala: "Vy ne. Pro dnešek zůstanete neohodnoceni, ale do příště si přípravu Vřídkového lektvaru pořádně prostudujte. Mohl by se objevit příští rok na zkouškách OVCE."
Dvěma neohodnoceným Zmijozelským studentkám se povedlo vyrobit celkem funkční lepidlo. Jedna z nich vztekle mávala rukou a snažila se sklepat přilepenou naběračku. Druhá se k ní přilepila, když jí chtěla pomoci. V současnosti se navzájem přetahovaly v marné snaze se od sebe osvobodit.
"Pořád nechápu, proč se to jmenuje Vřídkový lektvar," krčila Zoe rameny, zatímco Rose odlévala vzorek jejich lektvaru. "Nebylo by lepší Protivřídkový lektvar?"
"Třeba tak jednou nazvou ten, který bude vřídky vytvářet," napadlo Rose. Bylo jí úplně jedno, jak se onen lektvar jmenoval. Měli zbytek odpoledne volný a ona měla rozečtenou knihu. Doporučil jí ji Scorpius.
Po hodině zamířila většina studentů ven. Byla by škoda nevyužít teplého počasí a zůstat uvnitř.
U hradní brány potkali Jamese Pottera. "Albusi, nezapomeň, večer máme trénink. Když se nám povede porazit příští zápas Mrzimor o tři sta šedesát bodů, máme pořád šanci vyhrát pohár."
"To si trochu věříš, ne? Mrzimor letos sice prohrál, co šlo, ale tak levý zase nebudou," řekl Scorpius.
"Říká někdo, kdo vyhrává kvůli likvidaci soupeřových hráčů," ušklíbl se James. Scorpius zlostně nakročil dopředu, ale Rose mu stiskla pevněji ruku.
"Počkáme na vás venku u jezera. Někde v těch místech, co včera," řekla Albusovi a odvedla Scorpiuse ven. James si ho posměšně prohlížel, ale vyprovokovat se mu ho nepovedlo.
Zoe, Bobby, Chris a Ian chtěli jít hned za Rose se Scorpiusem, ale James řekl: "Zoey, můžeš na chvíli?"
"Jasně," přikývla a zůstala stát. Bobby čekal s ní.
James si nevrle měřil Bobbyho. "To je teď tvůj nový bodyguard?" zeptal se Zoe.
"Ne. Je to můj kluk. Přestaň na něj bejt pořád hnusnej," řekla Zoe. Nechápala, proč se teď James chová k Bobbymu tak nepříjemně.
"Očividně neumí mluvit sám," provokoval James. Přestože mluvil se Zoe, veškerou pozornost věnoval Bobbymu. Navzájem se měřili, ani jeden nechtěl uhnout očima první.
"Třeba se s tebou nechce bavit," navrhl Bobby.
"Jamesi! Tak, cos mi chtěl?" přerušila hochy Zoe.
"A mě ješte potřebuješ?" zeptal se Albus bratra.
"Jo, dneska budeme trénovat obzvlášť hodně. Takže si na večer nic nedomlouvej. Budeš tak utahanej, že sotva dojdeš jen do postele."
"No, to už se těšim," zavrčel nenadšeně Albus. Nepočítal, že trénink se tolik protáhne a domluvil si po něm rande s Mary. Teď jí bude muset najít a zrušit ho.
"Tak, Jamesi?" Zoe luskla Jamesovi před obličejem prsty.
"Řeknu ti to jindy. Ahoj," rozloučil se znenadání James. Působil poněkud sklesle.
"To si snad dělá srandu. Chápe to někdo?" Zoe vykuleně pozorovala odcházejícího Jamese.
"Já ne. A je mi to jedno," prohlásil Chris. "Jdeme ven, tady se akorát pleteme."
Stáli přesně uprostřed cesty všem studentům, kteří přicházeli nebo odcházeli z hradu. Přesunuli se tedy na školní pozemky a sedli si na trávu ve spodní části louky. Scorpiuse a Rose nechali samotné u jezera. Uznávali, že mají nárok také na nějaké soukromí.
Když s nimi nebyla Rose, nemuseli předstírat učení. Albus, Bobby, Chris a Ian se bez pocitu viny rozvalili na zemi a začali probírat poslední zápas Kenmarských káňat s Ballycastelskými netopýry. Poslouchali ho ve tři ráno ve své ložnici na vypůjčeném rádiu. Všichni čtyři šestáci tak měli dnes fialové kruhy pod očima.
Zoe poslouchala chlapecký rozhovor na půl ucha. Více pozornosti věnovala kreslení Rayova komixu. Právě stínovala botu Bradavickému hradu, který vykovával ven Stephena Gleese. Téma jeho odchodu ze školy bylo stále populární.
"Zoey, asi tuším, co je s Jamesem," řekl najednou Bobby a posadil se naproti ní. Famfrpálové utkání s kamarády podle svého mínění dostatečně rozebral při jeho poslechu. Teď měl na starosti důležitější věci.
Zbylí tři hoši dál mluvili o zápase a nijak nezaregistrovali Bobbyho ztrátu.
"Co?" zeptala se Zoe. Ráda by té věci už konečně přišla na kloub.
"Myslím, že se mu líbíš."
"To je nesmysl," rozesmála se Zoe. Bylo to absurdní. James byl Albusův bratr. Sama ho brala jako svého staršího bratrance.
Bobby si svou dívku zkoumavě prohlížel. "Takže tebe nikdy nenapadlo, že ty a James...?"
"Ne," kroutila zamítavě hlavou. Když viděla Bobbyho nejistotu, natáhla se blíž k němu a vzala jeho obličej do dlaní. Dívala se mu do očí ze vzdálenosti několika centimetrů. "Roberte Jonesi. Jestli ti mě někdy někdo přebere, určitě to nebude James. Je s ním sranda a teď je navíc hrdina, že odhalil ty Gleesovi špinavosti, ale já ho nechci."
Bobby se široce usmál a přitáhl si Zoein obličej ještě blíž, aby jí mohl políbit. "To je dobře."
"Miluju tě. Víš to? I když jsi občas na zabití a odstávají ti uši."
"Zabít mě můžeš, ale o mých uších mluvit nebudeme," řekl Bobby s úsměvem a připlácl si uši oběma rukama k hlavě.
"Miluju tvý uši," usmívala se Zoe a vzala Bobbyho ruce do svých, aby mu je sundala z hlavy. "Pojď sem."
"Miluješ mě tolik, abys mi ukázala Rayův komix před vydáním?" zkusil Bobby štěstí. Když si ujasnil Zoeiny city k Jamesovi, mohl přejít zase na lehčí notu. Miloval ji a byl rád, že ona miluje jeho. Jen jeho a nikoho jiného.
"Ne," zazubila se na něj Zoe. Slíbila Rayovi, že to nikdy neudělá. A své slovo více méně dodržovala. "Ale pokud dokážeš být nenápadný, můžeš se mi dívat přes rameno," dodala smířlivě šeptem a spiklenecky na něj mrkla. Bobby jí mrknutí oplatil a okamžitě její nabídky využil.
"Našla jsem vás," oznámila vesele Mary Boothová skupince. Albus se okamžitě posadil. Mary si kecla vedle něj a zezadu ho objala kolem krku. "Ahoj," šeptla mu a políbila ho na ucho.
Albus se otočil, aby jí viděl do tváře. "James nám dneska protáhl trénink."
"Ale mě začíná za pět minut Přeměňování," namítla. "To si spolu dneska teda moc neužijeme. Kdy mi to vynahradíš?"
"Zítra mám volné dopoledne."
"Fajn. Tak zítra," souhlasila. "Zkus se učesat," poradila Albusovi a mateřsky mu pročísla vlasy. "Musím letět," oznámila, vlepila Albusovi pusu a zvedla se.
Albus stál v mžiku vedle ní. "Neodbejvej to," řekl a znovu jí políbil.
Ian a Chris na sebe významně pomrkávali a divoce se křenili.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 17. května 2012 v 17:39 | Reagovat

:D Krásna kapitola :). Žiarlivý James sa mi páči :D. Som zvedavá, kedy nakoniec budú spolu a či vôbec spolu budú :D.

2 Nelsh Nelsh | 17. července 2012 v 15:04 | Reagovat

A dál nic?! No tak, ženská, pohni kostrou! Už teď jsem lačná vědět co bude dál a to ještě neuplynula ani minuta od dočtení posledního slova!!! :-)  :-D  :-P  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx