26. Apríl

5. dubna 2012 v 15:55 | Pouli |  Zápisky z Bradavic
Věnováno Mai


Ten den si Zoe časně ráno přivstala. Za okny byla ještě hluboká noc, když se před dveřmi chlapecké ložnice setkala s Emmou. Obě dívky byly od hlavy po palce u nohou v černé. Pomocí svých hůlek na sebe zablikaly domluvené znamení a se širokými úsměvy vyrazily provést plán, který byl vymyšlen rok dopředu. Konečně přišel okamžik jejich pomsty.
Emma pomalu otevřela dveře, aby předešla vrzání pantů a dívky neslyšně vešly. Pohybovaly se jako myšky. Rychle a tiše. Čtyři spící chlapci bezstarostně oddechovali. Netušili, co je čeká.

O pár hodin později se z chlapecké ložnice sedmého ročníku ozval křik a smích. Emma a Zoe stály připraveny u dveří, aby měly dobrý výhled na prvního výchozího obyvatele. Čekaly jen několik minut. James Potter se brzy objevil mezi dveřmi ložnice a divoce se rozhlížel po chodbě. Obličej měl pomocí pasty pomalovaný jako indián před bitvou.
"To vy?" ukazoval na Emmu a Zoe.
"Ano, my," přikyvovala šťastně Emma a zadržovala smích.
"Počkej," pohrozil jí James rukou. Jakmile ale vykročil směrem k ní, polila ho voda z kýble, který se vznášel celou dobu nad vchodem do ložnice. James zůstal vteřinu stát jako opařený. Potom si pomalu promnul oči, aby z nich odstranil pastu, která do nich díky vodě natekla. A nešťastně si prohlížel ruce a pyžamo, o kterém pochyboval, že kdy půjde vyčistit. "Ještě nějaké překvapení?" zeptal se Zoe a Emmy, které se smály na celé kolo.
"Slušný," zhodnotil Henry Brown Jamesův vzhled. Sám už si stihl pastu z obličeje omýt. "Jako bys vypadl z plakátu," posmíval se Jamesovi. Jakmile překročil práh ložnice, vylil se na něj obsah druhého kýble s vodou. A smyl Henrymu úsměv z tváře.
Zoe a Emma se smíchy doslova prohýbaly. A nejen ony. Jejich žertíku přihlíželo několik dalších obyvatel Nebelvírské věže.
"Tys o tom druhém kýbly věděl," obvinil Henry Jamese.
"Jasně, že věděl," smál se také James.
Mezi dveřmi ložnice nerozhodně přešlapoval Jim Simons a opatrně vykukoval ven.
"Už tam nic není," prozradil mu Henry.
"To ti tak budu věřit," zabouchl Jim dveře. James s Henrym přesto zcela jasně slyšeli, jak volá Marka.
"Není divu, že je prefekt. Vychytralej dost, aby za sebe poslal na zkušenou Marka," poznamenal Henry.
Další překvapení však už na nikoho za dveřmi nečekalo. Přesto, válka byla vyhlášena. A Emma a Zoe získaly slušný bodový náskok.
"Mise splněna," plácla si Zoe s Emmou pravačkou. Druhou se každá držela za břicho, které je bolelo od smíchu.
"Co takhle ranní objetí," navrhl James a vykročil s dívkám s roztaženýma rukama a vítězným úsměvem na tváři. Pastu a vodu měl úplně všude. Obě urychleně utekly do bezpečí.
--------------------------
Zoe měla ten den výuku většinou v jiných částech hradu než Jamesova parta. Před jejich odplatou tak byla alespoň částečně chráněna. Nicméně, Bobby se jí rozhodl vše vynahradit. A začal už u snídaně.
"Osladím ti ten čaj, nechceš?" navrhl jí a přitahoval si její šálek.
"Děkuji. Mám ho raději hořký," vymlouvala se Zoe a popadla hrníček pevně oběma rukama. Tušila neplechu.
"Já sladím. Když tak nabízíš," převzal cukřenku od Bobbyho Albus. Bobby se nadechl k odpovědi, ale ihned se rozmyslel. On i Zoe se zájmem pozorovali, jak si Albus míchá bílý prášek s černým čajem a mlékem.
"Ještě si tam dej. Ať si osladíš život," nabádal ho Bobby zlomyslně a nenápadně se natáhl po prázdném talíři. Zaštítil se jím akorát včas. Albus by mu jinak vyprskl svůj ranní čaj do obličeje.
"Ble, vždyť je to slaný," skuhral Albus a snažil se dostat chuť z jazyka. "Tys mě to nechala vypít," vyčítal Zoe, která se snažila schovat za cípem ubrusu.
"Smím ti k tomu čaji nabídnout také toast," podával mu Bobby drze pečivo.
"Nechápu, jak jsi mohl skočit na tak starý trik," kroutila hlavou Rose a maskovala úsměv srkáním čaje.
"Díky, ale ne. Kdo ví, co jsi provedl s tím toastem," odmítl Albus.
"Mimochodem, Bobby. Dobrou chuť," popřála kamarádovi Zoe a mrkla na jeho vlastní toast.
"Kdy...?" Bobby si vlastní snídani detailně prohlížel a nedůvěřivě ji obracel na talíři. "Co jsi s tím udělala?"
"Nic," smála se Zoe.
"To jistě. Jdu na hodinu," zvedl se Bobby a nechal na stole nedojedené jídlo.
"Vážně, co jsi s tím udělala?" zajímala se Rose.
"Vážně nic," přiznala Zoe popravdě. Rose jen nevěřícně zakroutila hlavou.
Na hodině Obrany proti černé magii už se tolik nebavila. Když si chtěla vyndat učebnici z brašny, zjistila, že jí někdo naplnil odporným zeleným rosolovitým slizem.
"Ehm, Rose, promiň. Popletl jsem si tvoji a Zoeynu brašnu," omlouval se Bobby. Rose ho přejela kritickým pohledem a mávnutím hůlky sliz ze své brašny odstranila. "Nedoporučoval bych ti psát tím inkoustem," varoval ji Bobby, když si všiml, jaké pomůcky si Rose připravuje na lavici.
"Protože jsi ho očaroval?" tipovala Rose ironicky.
"Přesně tak," souhlasil Bobby.
"No ovšem. Jak jsem si mohla myslet něco jiného," řekla Rose a rozhodla se Bobbyho ignoroval. Nevěřila mu. A to byla chyba. Inkoust, kterým si psala poznámky se prožral nejen skrz pergamen, ale úspěšně se vyryl i do dřevěné desky lavice.
"Roberte, já tě zabiju!" vztekala se Rose a zuřivě mávala hůlkou, aby škodu opravila. "A ty se moc nesměj!" namířila nebezpečně hůlkou na Zoe. "Jen počkejte, oba," vyhrožovala Zoe a Bobbymu.
Na svou pomstu si musela chvíli počkat. Protiva zapečetil hlavní hradní bránu pomocí kilometrů izolepy. Studenti, kteří měli hodiny venku si dlouhou chvíli krátili pozorováním školníka, který honil Protivu po chodbě s koštětem. Přítomní prefekti zatím společnými silami lepící pásku odstranili.
Když byla cesta opět volná zamířila Rose, Albus, Zoe a Bobby ke skleníkům. Bobby si ze zad odstranil cedulku s nápisem "Jeho veličenstvo Truhlík I. - možno nakopnouti zde" a šipkou ukazující na Bobbyho pozadí. Zoe mu ji připevnila k hábitu, když zaujatě pozoroval předchozí školníkovo počínání.
"Stůjte!" zastavila všechny Rose. "Ta cesta je samé bahno. Dávejte pozor, ať neuklouznete."
"Budu tě jistit," slíbil Bobby Zoe a objal ji kolem ramen, aby jí na záda mohl připevnit její cedulku.
"Co to meleš? Vždyť už je sucho," namítla Zoe a prohlížela si dokonale ztvrdlou zemi. Po jarním bahně ani památky.
Rose máchla hůlkou a cestu proměnila. V příštím okamžiku Albus do Zoe strčil a nechal jí sjet bahnitou skluzavku, kterou Rose vytvořila, až do jezera. Jako první na hladinu vyplavala rozmočená cedulka.
Zoe se vynořila v okamžiku, kdy pod vodu skončil Bobby, do kterého Albus strčil hned vzápětí. Zoe polila nová vlna vody a smyla z ní nějaké další bláto. Bobby se postavil proti ní obalený řasami a urychleně vyplivoval špinavou vodu.
"Ti nám to dali, co?"
"Jen tobě. Já se projel dobrovolně. Přece tě nenechám vyzkoušet takovou suprovou jízdu samotnou," bránil se Bobby.
"Ty, kecko," usmála se Zoe a cákla na Bobbyho vodu. Což jí samozřejmě oplatil. Několikrát.
"OK. Dost. Přestaň!" křičela a marně před sebe natahovala ruce v obraně před vodou. Bobby poslechl, popošel až těsně k ní a začal z ní obírat chaluhy. "Jsi krásná. Nejkrásnější na světě," řekl jí a odhodil do jezera větvičku, kterou jí vymotal ze zacuchaných vlasů.
"Jo, provokace?" Zoe využila Bobbyho důvěry a stáhla ho pod vodu.
"Taky proto tě miluju," smál se, když dostal hlavu nad hladinu.
"Výmluvy ti nepomůžu!" zvolala Zoe a znovu strčila Bobbymu hlavu do jezera. Potom si uvědomila, co řekl. "Vážně?" zeptala se zaraženě a nechala ho vyplavat. Stáli proti sobě po kolena ve vodě. Bobby mlčky pokračoval v odstraňování vodního plevele ze Zoe.
"Taky tě miluju," řekla Zoe.
"Co říkáš? Mám vodu v uších. Musíš mi to zopakovat," popichoval ji Bobby.
"Říkám, že tě miluju!" křičela mu Zoe do obličeje a prudce do něho strčila, takže se znovu skácel po zádech do vody.
"To jsem rád, že to tak taky cítíš," smál se, když vylezl. "Ale pamatuj si, kdo to řekl první," upozornil ji.
"Proč jsi mi to neřekl dřív?"
"Uvědomil jsem si to teprve nedávno."
"Já taky."
"Ale já dřív."
"To není soutěž. Dáme si závody, kdo se dřív vymotá z vody," vyběhla Zoe. Bobby byl stále zamotaný v chaluhách. Ani se nesnažil Zoe předběhnout. Místo toho jí chytil za ruku a přitáhl k sobě. Zoe, stále ještě v zápalu boje, se mu snažila vykroutit.
"Nehýbej se!"
"Něco po mě leze?" začala se starostlivě otáčet.
"Zoey. Miluju tě. A teď bych tě rád políbil, bez toho, abys mi přerazila nos. Takže chvilku, prosím tě, vydrž nehnutě."
"Ehm, ehm. Nechcete už z té vody vylézt?" Na břehu stála Rose a Albus, kteří k nim mezitím došli a pozorovali je. Zoe ani Bobby netušili, jak dlouho tam stáli.
"Moment," pozvedla k nim Zoe otevřenou dlaň, aby jim naznačila, že mají chvíli počkat. A přitáhla si Bobbyho blíže k sobě a políbila ho.
"Lidi, já vám to přeju. Ale za dvě minuty musíme být ve skleníku," přerušila je netrpělivě Rose. Zoe a Bobby konečně vyšli z jezera. Rose několikrát máchla hůlkou a oba byli opět dokonale suší a čistí.
"Vyhlašuju příměří," navrhl Bobby a vzal Zoeinu dlaň do své.
"Protože se bojíš, co dalšího by jsme vám mohli provést," obvinil ho Albus. "Přiznej si, dostali jsme vás."
"Ty něco povídej. Celý den chodíš s růžovou hlavou," prozradila mu Zoe. Albus znervózněl a začal hledat svůj odraz na hladině. A opravdu. Jeho vlasy byly růžové.
"Proč mi to někdo neřekl?" rozčiloval se a snažil se vytáhnout hábit co nejvíce, aby zakryl hlavu.
"Protože by to pak nebyla taková legrace," smál se Bobby.
"Rose, udělej s tím něco," požádal Albus zoufale.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 5. dubna 2012 v 20:51 | Reagovat

Krásna kapitola, ale predpokladám, že to, že Bobby má nejaké city k Zoe je len 1. apríl :-P. Ale aj tak to bolo nádherné a romantické :):).

2 Nelsh Nelsh | 17. července 2012 v 14:08 | Reagovat

Chi, chi - růžový vlasy a klasika se solničkovou cukřenkou, no jo. A taky musím souhlasit s Alex - romantické (i když skutečně zajímavě) to bylo taky. :-)  :-D  :-P  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx