15.kapitola - Život jde dál

20. února 2012 v 15:43 | Dejna |  Krev není voda
Bylo léto roku 2005, od Severusovi smrti uplynulo osm let. Voldemort byl mrtví, zabilo ho Harry Potter. Smrtijedy pochytali a ty co nechytili se rozprchli.

Na příčné ulici bylo dnes hodně lidí. Byl už srpen a Příčná ulice se naplnila školáky a jejich rodiči, kteří nakupovali věci na příští školní rok. Gabriel se s dětmi také prodírala davem. Měli namířeno ke Krucánkům a kaňourům. Vedle Gabriel se pohybovaly tři děvčata.
"Emmo neprovokuj Sáru," okřikla Gabriel čtrnčtrnáciletou dívku s černými mastnými vlasy, která právě pošťuchovala malou dívenku v modrých šatech. Ta dívenka byla Gabrielinina vlastní dcera. Měla krásné modré oči a dlouhé hnědé vlasy až po pás. Bylo jí pět.

"Ale mami, ona si začala," řekla Emma. Vedle Gabriel šla poslušně třetí dívka a ta byla nachlup podobná Emmě, byla to Kate.
"Mami koupíš mi novou knížku?"
"Jakou?" zeptala se Gabriel a přitom vzala Sáru za ruku.
"No, nějakou kterou ještě nemám," řekla Kate.
"To bude těžký máš už všechny co na světě jsou, už je ve tvém pokoji není je kam dávat, za chvíli na nich budeš muset dokonce spát." řekla Emma a Kate se na ni zaškaredila.
"Ty buď zticha ty lektvaroholičko, tvůj pokoj zase za chvíli bouchne až omylem přidáš skřetí sliny do žabích očí."
"Nechte toho obě dvě," řekla Gabriel rázně.
"Podívejte už jsme tady," řekla Kate a nalepila se na výlohu Krucánků a Kaňourů. Kate milovala knihy. Hrozně ráda četla. Emma se naproti tomu třásla, jen aby mohla umíchat nějaký lektvar.
"Pojďte dovnitř," zavelela Gabriel a zatáhla všechny tři dovnitř. Nakoupili co potřebovali a za okamžik přišel do obchodu Marvin.
"Ahoj, všude jsem vás hledal." Marvin pohladil Emmu po vlasech a Gabriel dal pusu na tvář.
"Promiň museli jsme vstát dřív aby jsme stihli dojít sem před devátou, potom se už nedá sehnat spousta věcí. Vzal bys prosím ty knihy a odnesl je do auta. Jdeme ještě k madame Malkinové koupit hábity. Obešli všechny obchody které potřebovali a potom všichni seděli v autě a mířili domů na Dream street. Cestou Sára přeměnila Kate bezpečnostní pás na slepýše a ta ječela na plné kolo. Když se vrátili do domu na Dream street Emma se pustila do studie lektvaru pro šestý ročník, přesto že byla teprve ve třetím, Kate četla až se z ní kouřilo. Jakmile se na ně Gabriel podívala musela myslet na Snapea, byli mu tak podobné i zvyky měli stejné, akorát tolik nebručeli. O tom že je jejich otcem Snape, že už nežije a že jejich matka zemřela, vědí. Na Sandru si už nepamatovali, Snapea neznali a nikdy ho neviděli, Gabriel jim netajila že je jejich teta, ale oni jí i přes to říkali mami a Marvinovi tati. Sára byla dcera Gabriel a Marvina a Kate s Emmou jí brali jako sestru. Gabriel je měla všechny ráda a vychovávala je s láskou. Gabriel teď ale vařila. Sára za jejími zády přeměňovala vidličky na slimáky. Gabriel si toho všimla.
"Sáro, co si myslíš že děláš?"
"Slimáky," řekla klidně Sára.
"Tak toho hezky rychle nech, copak nevíš že to nesmíš dělat? Příští rok jdeš do základní nekouzelnické školy a tam to rozhodně nesmíš dělat, tak si zvykej. Jestli tě ještě uvidím kouzlit když nemáš hůlku tak se budu moc zlobit," dokončila Gabriel. Marvin přišel domů a pohladil Sáru po kaštanových lesklých vlasech.
"Co je nového u vašich?" zeptala se Gabriel a přitom ochutnávala polévku.
"Mamka zítra přijede za dětmi," řekl Marvin a přitom se posadil ke kuchyňskému stolu a otevřel noviny.
"Dobře, něco upeču, zavolej Kate a Emmu, už je oběd." Marvin odložil noviny a šel udělat co měl nakázáno. Za chvíli se po schodech dolů přihnala dvojčata. Všichni se ke stolu posadili ke stolu a Gabriel podávala oběd.

Takhle si spokojeně žily, Gabriel velice často vzpomínala na Snapea, prakticky vždy když se podívala některé z dvojčat do očí. Bylo až neuvěřitelné jak se mu podobaly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx