8.kapitola - Příprava na cestu

18. ledna 2012 v 14:39 | Dejna |  Krev není voda
V neděli ráno se Severus probudil v docela dobré náladě, ale vydržela mu jen do té doby, než se pořádně probral a rozpomněl na události nedávno minulé i na ty očekávané. Mrtvá sova ležela na stole, vedle ní dopis, který ho informoval o údajné existenci jeho potomků. Pozítří se měl osobně setkat s Pánem zla a přihlížet mučení další nevinné oběti. A jako by toho nebylo málo, Trigová je jeho sestra. Chvilku seděl na posteli a přemýšlel, co se to vlastně děje s jeho životem a co s tím bude dělat. Ale měl těžkou hlavu a nevymyslel vůbec nic. Zbytky silného lektvaru z jeho krve dosud zcela nevyprchaly. Nakonec to vzdal, zvedl se, oblékl, vzal sovu a vyšel na chodbu. Měl namířeno k Hagridovi.
Už se blížil k hájence, když vtom si všimnul, že Hagrid sedí venku před Zapovězeným lesem. Šel tedy za ním.
"Dobré ráno, mám pro vás práci."

"Ano? A jakou? " podivil se Hagrid a povstal.
"Tato sova zemřela vyčerpáním při plnění svých povinností, postaral byste se prosím o důstojnou likvidaci jejích ostatků?"otázal se Snape, ale jeho prosba vyzněla spíš jako rozkaz, proto Hagrid pouze přikývl.

Gabriel se týž den probudila brzy, bylo půl šesté. Z ničeho nic dostala chuť na malou ranní procházku a bez okolků vyrazila k jezeru, jako ze starých dobrých časů.
Hladina dávno zamrzla, všude kolem ležel sníh. Pořád tam rostl ten strom, pod kterým se scházela Potterova banda. Prošla kolem míst, kde dříve sedávala s Lily. V létě se tu učily a ona odtud pozorovala Siriuse. Živě si také vybavila, jak si vždycky James dělal ze Severuse legraci. Zastavila se tam a naplno se oddala vzpomínkám.
"Vidím, že taky vyznáváte ranní procházky, profesorko," ozvalo se za ní.
Prudce se otočila. Byl to Marvin Stevenson.
"Ano, nechodím sem ale každý den, není čas. Vlastně jsem tu nebyla už velmi dlouho."
"Já sem chodím obden, uchvátilo mě to tady. Jako student jsem navštěvoval Wizarding Word v Americe a tam žádné jezero neměli," řekl a Gabriel se pousmála.
"V Americe?"
"Ano, v pěti letech jsem se tam přestěhoval s rodiči."
"Aha, to ano, tak tady si jezera užijete dost a dost v každé roční době."
"Jistě," pokýval hlavou a usmál se na ni.
"Kolik už je vlastně hodin?" zeptala se najednou.
"Už bude půl osmé," odvětil Marvin trochu zklamaně.
"Už? Tak… to budu muset jít."
Rozloučili se.

Severus usilovně předstíral četbu Denního věštce, jen aby nikdo nepoznal, že má starosti. Při tom si násilím dával do úst kousky toastu s marmeládou. Dnes neměl chuť k jídlu. Jen cítil hlad. Lahodnou chuť meruňkové zavařeniny vůbec nevnímal. Byl zamyšlený. Neustále si kladl stejné otázky a nenacházel na ně odpovědi. Opravdu může mít dcery? Kolik by jim teď bylo? Proč mu nikdo nedal nic vědět dříve? Otočil stránku novin a leknutím nadskočil. Jeho nelichotivá fotka zabírající téměř půl stránky. Byla doplněna textem.
"Holoubková!" vyslovil málem nahlas.
Už téměř začínal věřit, že na něj zapomněla, ale to ji zjevně podcenil. Překonal odpor a zběžně přelétl některé řádky. Tušil, co v nich najde. Palcový titulek vybízel k zamyšlení.

Je Severus Snape stále Smrtijed?

Severus Snape, sedmatřicetiletý učitel na Škole čar a kouzel v Bradavicích, je osobnost, která si rozhodně zaslouží váš zájem. Posuďte sami, zda pozitivní, či negativní.

… jeho životní příběh lze označit za více než pozoruhodný…..

… mnohokrát byl před pádem Vy-víte-koho spatřen ve společnosti Smrtijedů. Můžeme si být nyní jisti, že se k nim znovu nepřidal?

… jak je možné, že tento pochybný člověk nadále vyučuje stovky studentů na již zmíněné škole. Tyto otázky jsem před několika lety položila i samotnému řediteli Bradavic.
Zde je jeho reakce:
"Severusovi věřím jako nikomu jinému a dál se k tomu nehodlám vyjadřovat."

… Se Snapem jsem se na toto téma pokusila osobně pohovořit. Ale byl evidentně opilý. Choval se ke svému okolí hrubě, dokonce…

… můžeme spoléhat na slova Abuse Brumbála, člověka známého svým sklonem k důvěřivosti a …
Můžeme se spoléhat na to, že ho Brumbál tak dobře zná, že ví, co je vlastně zač?

…proč se Snape vyhýbá rozhovorům pro tisk? Skrývá snad něco tento zakuklený a uzavřený profesor? Je vhodné, aby na prestižní škole učil někdo, koho se studenti obávají, někdo, komu se dokonce vyhýbají i jeho kolegové a který…
… ( RH )

Zrudl vzteky. Složil noviny, zašel si do sklepení pro dopis a pak se jeho kroky ubíraly přímo k Brumbálovi.
"Severusi, co tu děláte, vy jste nešel se studenty do Prasinek?"
Snape mu beze slova podal do ruky obálku s dopisem. Brumbál si jeho obsah pečlivě přečetl, na jeho tváři se nepohnul ani sval.
"Co budete dělat, Severusi?"
"Půjdu se na ně podívat a zjistím, co a jak," zabručel.
"Dnes?"
Severus přikývl.
"Může to být léčka, buďte opatrný prosím, učiňte všechna potřebná opatření pro svoji bezpečnost."
Snape opět přikývl.
"Kdybyste potřeboval pomoc…"
"Ne, děkuji, to je moje věc. A ještě něco, četl jste dnes Denního věštce?"
"Ne, měl bych?"
Snape mu vzápětí strčil pod nos svoji fotku i s článkem.
"Pokusím se s tím něco udělat," řekl Brumbál.
"Co ale Ritu Holoubkovou přimělo k tomuto špinavému výpadu proti vám?"
"Zapomněl jsem vám to říct, je nutné, abych tuto chybu napravil?"
"Rozumím," usmál se Brumbál, "nepotřebuji vaše vysvětlení."

Ve sklepení si Snape uvařil mnoholičný lektvar. Nalil ho do lahvičky, neměl zatím ničí vlas. Do Londýna to vzal přes Děravý kotel. Přemístil se přesně a rychle.
"Á, profesor," pozdravil ho hospodský.
V místnosti byl hluk a zmatek, Snape toho hodlal využít. U výčepního pultu upoutal jeho pozornost vysoký čaroděj se zelenýma očima. Hnědé vlasy mu sahaly po ramena, měl knír a bradku.
"Ten by šel," pomyslel si Severus a čekal už jen na vhodnou příležitost. Po chvíli si muž navyklým pohybem prohrábl svoji hřívu a výsledek se dostavil. Na rameni mu ulpěly dva dlouhé a lesklé vlasy.
"Dáte si něco?" zeptal se Snapea hospodský.
"Ne, dnes ne, děkuji, " zamumlal a rychle odešel.
Schoval se za nejbližší roh a pak se přemístil do svého domu v Tkalcovské ulici. Vytáhl lahvičku s lektvarem a přidal do ní vlas neznámého čaroděje. Mnoholičný lektvar začal měnit barvu. Severus se napil a pomalu se začal proměňoval, nejdříve trochu povyrostl, potom se změnil v obličeji a nakonec se jeho mastné vlasy přebarvily nahnědo. Převlékl se do mudlovského oblečení, které měl ve skříni pro všechny případy nachystané, rozčesal hnědé vlasy a vyrazil na Dreams street 261.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx