7.kapitola - Mrtvá sova

12. ledna 2012 v 10:37 | Dejna |  Krev není voda
Týdny plynuly, napadl sníh a pomalu se blížila Velká vánoční slavnost. Pro Snapea to znamenalo blížící se smrtijedské setkání. Byl čím dál nervóznější, ale nedal na sobě nic znát.


O víkendu dva dny před slavností si Gabriel z hrůzou uvědomila, že nemá žádné společenské šaty, a tak se odpoledne vydala do Příčné ulice k madame Malkinové. Dvě hodiny vybírala, oblékal a svlékala nejrůznější modely a nakonec odešla s úchvatnými černými šaty s dlouhým rozparkem. Venku mrzlo a hustě sněžilo. Gabriel dospěla k názoru, že nastal ten správný čas na vzpomínky z mládí a na pořádnou prohlídku Prasinek. Přemístila se nejprve k hradu, aby si uložila šaty. Ve svém pokoji ještě stihla trochu poklidit, oblékla si teplejší kabát, kolem krku omotala hnědou vlněnou šálu a vyběhla na chodbu. Cestou ještě stihla vynadat dvěma havraspárským studentům, kteří se bavil tím, že pouštěli trpaslenky ze schodů a ty hrozně pištěly a dělaly rachot po celém schodišti.
V Prasinkách nejprve zavítala ke svým milovaným Třem košťatům. Strach ze Smrtijedů již trochu vyprchal, ale i tak si pro jistotu sedla do opačného rohu, byla trochu pověrčivá. Začetla se do jídelního lístku a pro začátek si objednala medovinu. V tom se někdo zlehka dotkl jejího ramene. Byl to Marvin Stevenson.
"Á, to jste vy, dobré odpoledne, profesore," rozzářila se.
"Dobré odpoledne i vám, smím si přisednout?" otázal se radostně.
"Samozřejmě," přikývla.
"Děkuji. Jdete na Velkou vánoční slavnost?" zeptal se rovnou a bez zbytečných okolků.
"Asi ano. A vy?"
"Ano, já půjdu. Takže se tam jistě uvidíme."
"Určitě."
Madame Rosmerta donesla medovinu a mile se na ně usmála. Rozhovor mezi oběma profesory se pomalu rozvíjel
"Co jste dělal před tím, než jste začal učit?" zeptala se Gabriel.
"Budete se divit, ale byl jsem léčitel u svatého Munga, dělal jsem na oddělení trvalých poškození způsobených zaklínadly a občas i na kouzelných infekcích. Někdy jsem vypomáhal i jinde.
"Aha, mohu se zeptat, proč jste přešel z léčby dračích spalniček k tak odlišné profesi?" řekla zvědavě Gabriel.
"Jako vy, potřeboval jsem změnu, i když někdy, řekl bych docela často, se krocení studentů podobá krocení virů dračích spalniček."
Gabriel se rozesmála a napila se. Byla to vynikající medovina.
"Myslím si totéž, už se těším na vánoční prázdniny. Chystáte se někam, profesore?"
"Jen na Štědrý den navštívím své rodiče, jinak nemám nic v plánu. A vy?"
"Já také, neviděla jsem je od té doby, co jsem odjela do Austrálie. Zůstanu s nimi do šestadvacátého. Už se na ně těším, mluvili jsem spolu pouze telefonicky. Žádnou jinou rodinu nemám, žádné nedočkavé děti a milý manžel se na mě doma netěší. Můj bývalý muž zůstal v Austrálii. Navíc jsme se nerozešli v dobrém."
"To je mi líto," řekl Marvin.
"Čeho je vám líto? Mého manžela? Protože mě litovat nemusíte, pro mě byl rozvod vysvobozením," usmála se Gabriel a dopila medovinu.
Ten den z průzkumu Prasinek opět sešlo.
Snape opravoval písemné práce ve sklepení, ale vůbec se nemohl soustředit.
Co když se tentokrát prořekne… S každým dalším setkáním to bylo stále těžší. S každým dalším slovem se do toho více zamotával. Nemohl spát, lektvary nezabíraly, noční můry byly stále vtíravější a děsivější, v jeho duši se rozrůstal strach, že by jeho případná chyba mohla ohrozit další životy. A pak tu byla všudypřítomná a zatím nezodpovězená otázka: Je Trigová vážně jeho sestra? Poslední dobou toho na něj bylo moc. Okolí ovšem nedal nic znát.
Pootevřel si okno, měl rád vítr, jeho lehké šumění ve větvích i hučení a kvílení v zákoutích lesů. A teď byla vichřice. Severus se sehnul a začal se přehrabovat v otevřené zásuvce, když tu náhle něco vlétlo pootevřeným oknem do místnosti. Byla to sova. Zakroužila pod stropem a usedla na stůl. Téměř se jí lekl, ale pak se spíše podivil. Takovou sovu totiž dosud nikdy nespatřil. Byla vypelichaná a očividně velmi stará, vypadala, že už toho má hodně za sebou a že dlouho letěla a bloudila. Měla ošklivě zraněné křídlo a byla vyčerpaná. Položila na stůl dopis a potom spadla na zem. Severus se k ní sehnul, byla už mrtvá. Sebral ji něžně ze země a zabalil do starých novin, co ležely na stole. Usoudil, že ji odnese Hagridovi, aby se o ni postaral. Sebral dopis. Obálka byla adresována jemu. Rozlepil ji a dal se do čtení.

Vážený pane,
neznám Vás osobně, ale tyto řádky jsem Vám napsat musela, protože můj zdravotní stav se výrazně zhoršil.
Sandra, než zemřela, pověděla mi o Vás, že Emma a Kate jsou vaše dcery, a že až bude nejhůř, mám vás písmeně kontaktovat prostřednictvím sovy.
Prosím, postarejte se o své děti, mně už nezbývá na tomto světě mnoho času. Navíc se u obou začaly projevovat TY schopnosti, asi víte, co mám na mysli, už je nedokážu zvládnout. Musím do nemocnice a dcera i můj manžel již zemřeli. Děti nikoho jiného nemají. Hledejte mne na Dreams street 261 v Londýně. Prosím pomozte jim i mně.
Silvie Irvingová

Snape se zřítil do křesla. Kdo si to z něj dělá blázny? Co si to dovoluje?! Silvie Irvingová? Irvingová! To jméno! Ano, vzpomněl si. Čarodějka. Psávali si spolu dlouhé dopisy, svěřovali se jeden druhému. Jistě, také se setkali. A bohužel to tehdy neskončilo jen u skleničky. Ovšem to se stalo jen jednou, pak už se nikdy neviděli. Kdyby snad přeci jen s ní měl dítě, zatajila ho před ním, a dnes by mu to mohlo být po tak dlouhé době možná úplně jedno. Emma a Kate? Jsou dvě? To není možné. A proč by tomu měl vůbec věřit. Došlo k tomu tak dávno. Ta dívka se navíc nejmenovala Silvie. Kdo je Silvie? Její matka samozřejmě. Co když je to celé léčka. Sandra zemřela. Je to nějak moc informací najednou. Musí se prospat a vzít si velice silný lektvar, ráno vše nějak vyřeší a promyslí.
Namíchal si dvojitou dávku, poctivě ji vypil až do dna a usnul tvrdým spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pouli Pouli | Web | 22. ledna 2012 v 17:26 | Reagovat

Začíná toho na něj být moc :-) Nejdřív skoro sirotek a najednou takových příbuzných.

2 Dejna Dejna | 26. ledna 2012 v 14:12 | Reagovat

Taky si myslím že to pro něj nebylo jednoduché...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx