5.kapitola - Sestra

4. ledna 2012 v 13:16 | Dejna |  Krev není voda
Snape se ještě ten večer zašel podívat na ošetřovnu. Zjistil, že Gabriel už je při vědomí a že bude s největší pravděpodobností moci pozítří učit, protože její zranění není tak vážné, jak madame Pomfreyová zprvu předvídala. Gabriel ovšem celou jeho návštěvu prospala, což se mu hodilo. Rovnou z ošetřovny zamířil na večeři.
Ve Velké síni bylo rušno jako vždy a Snape jako vždy neměl na rozjívené a bujaré studenty náladu. Po jídle ihned zmizel ve svém pokoji. Usnul na posteli oblečený tak, jak přišel z večeře.
A zase ta noční můra! A opět děsivější než dříve. Voldemort tentokrát mučil Lily. Křičela a proklínala ho, pak začala vzlykat a rozplakala se. Lidé všude kolem umírali, prosili o pomoc a on byl zase svázaný na podlaze a musel se na to dívat a Averyho hlas křičel: "Ohrožuješ další lidský život, Snape, jsi Smrtijed a Smrtijedem zůstaneš navždy!"
Najednou si všiml mrtvé Trigové u jeho nohou a Lily křičela a ječela jako šílená.
"Nééé!" probudil ho jeho vlastní výkřik. Byl vyděšený, zoufalý a byla mu zima. Nachystal si tedy své dva obvyklé lektvary, umyl se a potom znovu usnul.


Ráno se Snape probudil v překvapivě dobré náladě, bylo teprve půl šesté. Ustrojil se, obul vzorně naleštěné boty a vyšel na chodbu. Dopoledne nevyučoval, proto se rozhodl, že si zajde do Příčné ulice koupit přísady do lektvarů, které v Prasinkách nemohl sehnat. To také udělal, vrátil se kolem osmé. Hned zamířil do Velké síně, většina studentů už byla po snídani, na stole měl připravené čerstvé vydání Denního věštce. Usadil se a pustil se do toastu s džemem, přitom otevřel noviny. Hned na titulní straně ho zaujal článek o novém ministrovi Rufusi Brouskovi. Zbytek novin už jen zběžně prolistoval a odebral se do kabinetu, kde na něj čekala hromada domácích úkolů.

Gabriel se vzbudila o půl desáté, snídani už měla připravenou na stolku. Sotva dojedla, ozvalo se zaklepání a vešel Brumbál.
"Dobré ráno, profesorko," řekl a mrkl na ni, "jak se vám daří?"
"Dobře, děkuji."
"Chtěl jsem se vás zeptat, co přesně se stalo včera ve sborovně, povíte mi to?"
"Nemám důvod vám cokoli tajit," řekla Gabriel a vylíčila mu celou situaci do okamžiku, kdy ztratila vědomí.
"Musím vám o Severusovi něco říct," pokýval hlavou Brumbál.
"Poslouchám," řekla zvědavě.
"Určitě si uvědomujete, že od vás nebylo právě nejtaktnější někoho tímto způsobem obviňovat, zvláště když jsem vám včera naznačil, že věci se mají jinak, než se jeví na první pohled. Udělala jste chybu. A já možná také. Měl jsem se vyjádřit jasněji. Je důležité, abyste správně uchopila, co vám teď řeknu."
Gabriel se na Brumbála dívala poněkud zaraženě.
"Nikdy jsem si nebyl ničím jistější než tím, že Severus Snape je dobrý a statečný člověk."
"Co vás k tomu vede?" zapochybovala.
"Nemohu vám říci všechny důvody, jež mě k tomu vedou, protože kdybych tak učinil, ohrozil bych nejen jeho práci, ale i jeho život. A to by nikomu neprospělo. Nikomu, kdo je na naší straně. Proto vás můžu pouze požádat, abyste se s profesorem Snapem nehádala a nevyjadřovala před ním nahlas své domněnky, zda je, či není Smrtijed. Víte, Gabriel, studentům neprospívají spory v profesorském sboru, celkově to narušuje atmosféru ve škole a odpoutává pozornost od práce. Nehádejte se a věřte mi, že Severu Snape není zlý člověk. To je vše, co jsem měl na srdci, mějte se hezky a uzdravte se, zítra vás čekám na snídani."

Nazítří kolem poledního se Snape u oběda pozdravil s Minervou McGonagallovou, dojedl opékané brambory a takto posilněn vstoupil o několik okamžiků později do Brumbálovy pracovny.
"Dostal jsem vzkaz, že další setkání Smrtijedů se koná den po Velké vánoční slavnosti, tedy v den, kdy studenti odjíždějí na prázdniny."
"Aha, to jsem nečekal, každopádně je nezbytné, abyste tam byl a upevnil Voldemortovu důvěru několika zprávami o Fénixově řádu."
"Dobře a jaké informace by to měly být?" zeptal se Snape suše.
"Z poslední porady, ale jen to, co uznáte za vhodné, věřím vám, Severusi," Brumbálovy oči se zaleskly. "Vaše sestra už je na tom velmi dobře a zítra ji můžeme očekávat na snídani," dodal z ničeho nic a podíval se na Snapea. Byl zvědav na jeho reakci.
Snapeův obličej na chvíli zbledl, ústa se mu zkřivila do zvláštního úšklebku, potom se zamračil.
"Cože?!" sykl a pak se na několik vteřin v místnosti rozhostilo absolutní ticho. Snape byl evidentně překvapen a pokoušel se srovnat si obsah ředitelovy věty v hlavě nějak logicky, což se mu nepodařilo. "To… myslíte…vážně?" vykoktal ze sebe nechápavě a jeho jindy neproniknutelný výraz se značně změnil.
"Co myslíte vy? Bral byste takovou sestru?" zeptal se Brumbál a šibalsky se přitom usmál.
"Je to nesmysl, nevěřím tomu, Brumbále," zakroutil hlavou Snape a opustil ředitelovu pracovnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx