21. - Strach

13. ledna 2012 v 13:00 | Surynka |  Návrat



Na hradě panoval zmatek. Profesoři pobihovali po chodbách s různými doklady a studenti se netvářili o nic klidněji.

"Tady jste, paní ředitelko! Už jsem myslela, že pro vás pošleme! Musíme se sejít a domluvit se…děje se tu toho teď moc." Požádala ji Luisa McGonagall.

"Dobře…ehm…oběhněte všechny profesory a ohlaste jim, že po večerce bude schůze u mě v kanceláři." Kývla Pandora a pokračovala v cestě ke schodišti do její kanceláře. Na stole měla kupu novinových výtisků a dokumentů s uvolněními studentů. Luisu pověřila jejím zastupováním, protože oficiální zástupkyně byla nepřítomná, a bylo vidět, že se profesorka McGonagall činila. Rodiče, kteří měli doma své děti a přečetli si zprávu v Denním věštci, napsali, že jejich děti až do odvolání zůstanou doma. Všechny ty přepsané 'uvolněnky' teď ležely na stole a čekaly, až nastane klidnější hodina a bude je moct podepsat právoplatná ředitelka. Teď se tím rozhodně zabývat nebudu. Řekla si Pandora a odsunula hromadu papírů stranou, aby si přečetla Denního věštce, kde se psalo o 'zmrtvýchvstání' obávané osoby. Ve Walesu si přečetli ty nejvýmluvnější pasáže a noviny se jí pak do rukou nedostaly. Musela si to všechno znovu a pořádně přečíst.

Ze čtení ji vyrušilo hlasité prásknutí z přenosu. Uprostřed ředitelny stál sám pan ministr Fish, bratr jedné z profesorek.

"Dobrý den, paní Callister." Jeho dutý hlas, který zněl pořád stejně. Bez intonace, zabarvení hlasu, emocí…Byl to nepříjemný čtyřicátník, který měl u žen úspěch jenom díky své pozici.

"Dobrý den, pane ministře. Posaďte se a sdělte důvod návštěvy." Pandora nevzhlédla od noviny. Vždycky měla problém s autoritami a o to víc, když se jednalo o tohohle egoistického muže, který si myslel, jak z něho ženy nespadnou na zadek. Vždycky mu dávala najevo, ať se tak nepředvádí a od ní tohle skryté poučování přijímal snad jen kvůli tomu, že to byla mladá a okouzlující žena, která se od jiných -jemu dosud známých- dost lišila.





"Asi je zbytečné, abyste se ptala, když současný problém plní všechny stránky dostupných tiskovin. Jde mi jen o to, co se stane s Bradavicemi."

"Vánoční prázdniny trávila většina dětí doma, u těch se uvolnění akorát prodloužila a ostatní děti…myslím, že se plánuje jejich přesun domů. Víte, nebyla jsem zde přes Vánoce, přijela jsem asi před pěti minutami. Schůze proběhne až před půlnocí, kdy i prefekti zalehnou a bude klid. Jen se chci zeptat, je to stoprocentně jisté? To s Voldemortem…"

"…Neříkejte to jméno! Během těch devatenácti let jsme si zvykli ho buď jmenovat, nebo o něm vůbec nemluvit a jak to dopadlo. Opět nám, bude nahánět strach. Ale ano, je to stoprocentně jisté, jen…určitě bude silnější, než tehdy, ale nyní se ještě vzpamatovává, bohužel nevíme, kde. Má kolem sebe spoustu věrných Smrtijedů a ti jsou natolik schopnými kouzelníky, že se uměli postarat o to, abychom nic nezjistili."

"Ale tohle je MINISTERSTVO KOUZEL! Vy byste se měli starat o bezpečnost mezi kouzelníky! A co vy děláte?! Sedíte tady na prdeli a oznamujete nám, že jsou Smrtijedi dobří kouzelníci! Dělejte něco a neseďte tu!" Pandora se jen taktak držela, aby nevystřelila ze židle, ale chtěla si udržet trochu méně zainteresovanosti. Hlas ovládala dokonale, vždyť slova, která před chvíli vypouštěla z úst, nakonec vyzněla pouze jako ostře míněné výtky, přestože s ní cloumal vztek.

"Samozřejmě, že bychom chtěli mít tu samou bojovnost, jako máte vy, paní Callister, ale nevíme, kolik Smrtijedů je 've funkci' a nezdá se nám proto vhodně, abychom po nich pátrali intenzivněji! Taky by se mohlo stát, že by se naši zaměstnanci ocitli v centru Smrtijedů a ten tanec byste zažít nechtěla!" Prohlásil Fish o něco prudčeji, než měl původně v úmyslu. Vždycky se snažil být na ženy kolem sebe až medově sladký, ale tak jako tak se Pandoře zdál úlisný slizoun, takže by se Fish vlastně v tu chvíli nemusel tak 'trápit'.

"Hmmm…chtěl jste řešit, jak to bude dál se školou, ale já vám v tuto chvíli poradit nemůžu, ale mohu vám nabídnout židli na naší schůzi dnes před půlnocí. Přijďte a budeme to moct všechno vyřešit." Prohlásila Pandora klidně.

"Schůze těsně předtím, než si půjdete lehnout? Že se vám to chce řešit…ale přijdu." S hlasitým prásknutím se zase přemístil pryč.

"Do háje, do háje...to snad není možný! Proč já musím tohle všechno řešit? A proč já musím být v tomhle podělaným období? Já chci být někde, kde je klid!"

"A kdo by nechtěl?" přerušil její mrmlání Samuel.

"Same? Já myslel, že chceš zůstat ve Walesu?"

"Bez tebe? Ani náhodou. Navíc bude nějaká porada, ne?" Samuel se posadil ke stolu a vzal do ruky výtisk Denního věštce, který přinesl i Benjamin do Pandořina domu.

"Asi za…hodinu..? Jo a byl tady Fish."

"Náš pan Ministr? Co ten tady?" uchechtl se Sam, který, stejně jako i jiní, neměl současného ministra rád.

"Krom toho, že mě svlíkal pohledem a budil dojem, že mě zve hned k sobě do postele? Snažil se projevit zájem o to, co bude dál se školou, taky proto je pozvaný na schůzi, ale opět se to neobešlo bez jeho: Schůze těsně předtím, než si půjdete lehnout? Nesnáším ho! Úlisák jeden úlisnej!"

"Tak se posadím vedle tebe a budeme se před ním líbat." Podíval se na ni Sam výrazem, že už všechno vyřešil.

"I kdybychom si to před ním rozdali, stejně za mnou bude běhat. Jemu je jedno, když má žena třeba manžela, jde mu jen o jednu noc, to by přece manželství neohrozilo-podle něj."

"Když o tom mluvíš…"

"…teď ne! Za chvíli přijdou." Podívala se na něj s úšklebem Pandora a začala přičarovávat židle a prodlužovat svůj pracovní stůl. Těsně před čtvrt na dvanáct byla ředitelna připravená na schůzi profesorů. Trvalo to, než se povedlo sehnat všechny profesory a vlastně nesehnali úplně všechny, asi tři profesoři zůstali nekontaktovaní.

"Dobrý večer, tedy asi bych měla říct, dobrou noc, ale to se v tomhle kontextu neříká…prostě jsem ráda, že jste sem přišli. Vítám zde pana ministra Fishe a víc už na úvod není potřeba. Všichni víme, proč jsme zde, takže už to dál uvádět nebudu a můžeme začít projednávat fakty ohledně přemisťování studentů k nim domů. Luisa McGonagall mi zde ponechala papír, na kterém je napsaný seznam rodičů, kteří si v následujících dvou dnech přijedou pro své děti. Přesto nám zde zůstane nejméně sto studentů, které budeme muset vypravovat sami. Pan Fish…"

"…pan ministr Fish!" přerušil Pandoru ministr s významným odkašláním.

"Pan ministr Fish," podívala se nesouhlasně jeho směrem "je zde proto, aby nám objasnil okolnosti návratu Vol-" opět zachytila nasupený ministrův pohled "-jistého pseudo-kouzelníka. Tak pane ministře, spusťte." Pandora kývla jeho směrem a pak se otočila na Sama, který sice věděl, jak je jejich ministr příšerná osoba, ale teprve ten večer zjistil, jaká je míra té příšernosti. Nastala dlouhá a vyčerpávající řeč, která měla budit dojem, že Ministerstvo kouzel plní svou funkci, jak nejlépe umí. Návrat Voldemorta objasnil naprosto děsivě, ale opět nezapomněl opomenout, jak významnou zde bude ministerstvo plnit funkci v obraně. Snůška lží, která mohla rozumného člověka akorát utvrdit v tom, že i dnes by bylo lepší se spoléhat sám na sebe, na Pottera a až někde úplně na konci možná počítat s ministerstvem. Když domluvil, zdálo se, že snad čeká i potlesk, ale při té hromadě nesouhlasných a naštvaných pohledů se mu zachtělo -úplně poprvé v jeho životě- aby tam nebyl!
"Takže děkuji panu ministrovi. Důvodem dnešní schůze není jen to, že je potřeba se dohodnout o předání studentů rodičům, ale jde také o to, že všichni známe Voldemortovy záměry týkající se školy." Fish se opět zatvářil nesouhlasně při vyslovení jména, ale Pandora na něj kašlala. "Jedním z jeho záměrů bylo vytvořit školu pro čistokrevné kouzelníky a hlavním záměrem bylo vytvořit čistokrevný kouzelnický svět a obyčejné mudly či nečistokrevné kouzelníky si podřídit. Proto zřejmě časem můžeme očekávat nápor na naši školu a to zde chci řešit a s tím by nám snad mohl pomoct i tady pan ministr." Prohlásila Pandora ke konci sarkasticky a opovržlivě se podívala na Fishe. Ten se chtěl ohradit, ale nestihl to. Šum se šířil ředitelnou a bylo vidět, že teď všem naplno dochází, co se vlastně děje. Bylo to nebezpečné, děsivé a nepříjemné. Nikdo nemohl předvídat, jak to dopadne, navíc když byli na začátku…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 princessGogo princessGogo | Web | 13. ledna 2012 v 13:12 | Reagovat

Hezoucky blogissseeek, mrkni na muj web !

2 Surynka Surynka | Web | 13. ledna 2012 v 13:41 | Reagovat

[1]: Ach jo, zase reklama? :-( :-D

3 Ina Ina | 16. ledna 2012 v 17:05 | Reagovat

tk sestřičkou píšeš zláštním stylem...tk nějak vyspělým tkže to asi moc lidí nečte,i dyž je to škoda :) ae stejně to MUSÍ dopsaz :D XD

4 Surynka Surynka | Web | 16. ledna 2012 v 23:44 | Reagovat

[3]: Jo, dopíšu, dala jsem si takový závazek :D ale stejně mám v plánu další dvoje povídky a u těch jsem zvědavá, jestli čtenářem nakonec zase nebudeš jenom ty :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx