16. zápas a rozhovor

30. ledna 2012 v 8:17 | Pouli |  Zápisky z Bradavic
Poslední listopadový den znamenal pro Huga Weasleyho první oficiální famfrpálový zápas. Měl se na něm představit jako nový Havraspárský brankář. Belinda Fieldingová, Havraspárská kapitánka, mu udílela poslední rady.
"Weasley, máš tu holku," pošeptal mu Stuart Watson, jeden ze střelců, tak aby ho Belinda neslyšela. Neměla před zápasem ráda žádné rozptylování. Oba odrážeči ji zatím zahrnuli dotazy ohledně taktiky, čímž poskytli Hugovi několik minut, během nichž ho nebude Belinda postrádat.
Emily, Hugova přítelkyně, stála za dveřmi do šatny.
"Přišla jsem tě podpořit."
"Nekecej, přišla sis prohlídnout šatnu, podporovala jsi mě už ráno," odhalil ji.
"Možná," řekla tajemně. Hugo si ji přitáhl blíž k sobě.
"Pro štěstí," řekl a políbil ji.
"To ti moc nepomůže," usmívala se Emily.
"Ale mohlo by."
"To zvládneš, neboj. Nezapomeň, že jsem promrzla pár tréninků na tribuně a dívala se na tebe, jak hraješ. A říkám ti, že to vyhrajete."
"Vždyť famfrpálu vůbec nerozumíš," namítl.
"Ale líbíš se mi v tomhle hábitu. A pokud si dobře pamatuju, pustil jsi tak tři camrály za celou dobu. A i jako laik poznám, že to je dobré. Takže se přestaň stresovat a nandej jim to, lásko," řekla, plácla ho po zadku a vyběhla ze šatny.
"A kdo popřeje štěstí mě?" řekl Stuart a předstíral, že vyhlíží další dívku.
"Tak, lidi, připravte se, půjdeme na hřiště," informovala všechny Belinda. "Hrajte jako na posledním tréninku a vítězství je naše. Hodně štěstí."
"Ještě nějaké dotazy?" utahoval si ze Stuarta Hugo.
"Ty máš štěstí, že jsi ve stejném týmu, jinak tě z toho koštěte shodím," smál se Stuart a odletěl zaujmout své postavení na hřišti. Ozvala se píšťala a hra začala.
"Camrál vybojoval Mrzimor," informoval diváky komentátor Ray Marshal. "Výborná souhra střelců. Přihrávky jsou přesně mířené. Zdá se jako by Havraspár neměl šanci... Ale bylo to pouze zdání. Camrál má Belinda Fieldingová, kapitánka Havraspárského týmu. Přihrává Stuartu Watsonovi. Jeho mladší bratr Artur letos opět hraje za Mrzimor. Můžete se tak těšit nejen na zápas mezi dvěma kolejemi, ale také mezi dvěma bratry..."
"Nedramatizuj to!" zařval kdosi z diváků. Hugo zamířil očima na tribunu. Najít Hagrida byl snadný úkol. Emily stála před ním. Poslala Hugovi vzdušný polibek a usmála se na něho.
Hugo se opět plně věnoval hře. Za tu chvíli mohl kdokoli z Mrzimoru zaútočit camrálem na bránu. Naštěstí byl v držení Havraspáru.
"Belinda Fieldingová míří a dává branku. Deset nula pro Havraspár. A camrál má v rukou Artur Watson. Ovšem pozor! Zdá se, že Mrzimorská chytačka uviděla zlatonku.... A už zase stojí a rozhlíží se. Pravděpodobně omyl. Cítím se povinován znovu připomenout divákům, že házet odlesky pomocí zrcátek už opravdu nikomu nepřijde vtipné a pouze to mate chytače."
Zápas trval přes tři hodiny. Bodový stav byl na obou stranách téměř vyrovnaný. Hugo nechytil pouze čtyři rány. Brankářka Mrzimorského týmu jich pustila pět. Hugo byl na sebe pyšný, že je lepší než ona. A právem. On měl dnes premiéru, ona chytala už čtvrtým rokem. Mezi studenty se dokonce říkalo, že v létě mluvila s trenérem Kudleyšských kanonýrůa po škole by za ně měla hrát.
Počasí pro zápas nebylo ideální. Sněžilo nepřetržitě už od půlky listopadu. Zmrzlí byli nejen diváci, ale i hráči. Hugo začínal pochybovat, že si pod hábit vzal svetr navíc. Když Mary Boothová konečně chytila zlatonku, všichni si oddechli.
"Havraspár vyhrál dvě stě ku čtyřiceti," oznámil Ray a konečně si vytáhl šálu až k nosu.
Hráči se slétli do kruhu, kde jásali. Ale brzy toho nechali a raději se odebrali do Havraspárské věže, kde v teple oslavovali zasloužené vítězství.
-----------------------------------------------------
Zoe se stále odmítala smířit se skutečností, že její nejlepší kamarádka randí s Malfoyem. Klukem ze Zmijozelu, o kterém od ní celé první tři roky na škole slýchala jen to nejhorší. A protože stále netušila, jak vysvětlit Rose, že dělá chybu, rozhodla se promluvit s Malfoyem. Využila toho, že Rose zaměstnala Laura dotazy ohledně úkolu na Starodávné runy. Opatrně, aby ji nikdo neviděl, namířila hůlku na Malfoyovu školní brašnu a roztrhla ji. Celý její obsah se mu vysypal na zem před učebnou. Spolužáci se s úšklebky a posměšky vytratili na další hodiny a Zoe zůstala s Malfoyem sama. Sehnula se, aby mu pomohla knihy sesbírat.
"Díky," řekl a hodil po ní svou brašnu. "Můžeš ji spravit, když jsi ji tak pěkně zničila."
"Neznáš to správné kouzlo? Asi ani nemusíš, tvůj domácí skřítek dělá takovéhle věci za tebe," řekla pohrdavě. V duchu mu ale musela připsat bod k dobru. Není hloupej.
"Myslel jsem, že se mnou chceš mluvit. Jestli mě ale budeš jen urážet, tak můžeš jít. Svý věci si ještě zvládnu posbírat sám." Vytrhl jí brašnu z ruky, spravil ji a naházel do ní učebnice.
"Nech Rose být. Nemluv na ni, zruš to doučování a začni se jí vyhýbat."
"Proč?"
"Proč?" zopakovala. Překvapil ji. "Protože to není holka pro tebe. Je to moje kamarádka a já nechci vidět, jak jí ublížíš."
"Nikdy bych..."
"Ani nečekám, že se přiznáš. Nevím sice, co za hru to hraješ. Ale říkám ti. Nech Rose být."
"To nenechám," řekl a zvedl se k odchodu.
"To je všechno? Žádné vysvětlení. Nebudeš mě přesvědčovat, že to s ní myslíš upřímně? To mi rovnou můžeš říct, co chystáš? Nebo ještě lépe, přiznat se Rose."
"Nebudu ti nic vysvětlovat. Nemá to smysl, stejně mi nevěříš. Dokud dáš víc na názory ostatních než své vlastní, nemáme se o čem bavit. Možná bys jen měla lépe zvážit, podle čích názorů se budeš řídit. Nebo si vážně myslíš, že tvá kamarádka má tak špatný úsudek?"
Vážně není hloupej, uvědomila si Zoe. Její plán tak docela nevyšel. Malfoy se nemínil vzdát a navíc donutil Zoe zaraženě mlčet. Chtě nechtě, musela se smířit s prohrou. Alespoň do okamžiku, než vymyslí něco lepšího.
Popadla vlastní brašnu a zamířila na Starodávné runy. Na zemi ležela ještě jedna kniha. Tupé meče od Constantina Greenwicka. Román popisující jednu z bitev s troly a neschopnost velení. Pokud by v kouzelnickém světě byla povinná četba, tahle kniha by nepochybně byla na jejím seznamu. Od Rose Zoe věděla, že jde o velmi pěkný čtivý příběh. Kdo ale může něco takového, kromě Rose, číst? Snad ne....?
"Malfoy!!" Zoe se rozeběhla chodbou. "Co kdybys nenechávat po chodbách válet svý věci," řekla a podala mu knihu.
"Díky." Schoval knihu do brašny, takže byla jeho. "Rád bych ti připomenul, že nebýt tebe, neležela by na tý chodbě."
"To ti řekla Rose, ať si přečteš?"
"Ne, ta mě zahltila mudlovskejma autorama."
"A tím chceš říct co?"
"Že Greenwicka mi Rose nedoporučila," odpověděl unaveně. A Zoe si uvědomila, že poznámka o mudlovských autorech nebyla vyřčena jako urážka. Za všemi jeho slovy prostě hledá něco víc, než říká.
"Takže ti rozšířila obzory," řekla smířlivěji.
"Ano. Vlastně o dost. Taky mi vysvětlila jak funguje veřejná knihovna." Přistoupil na její hru. Předstíral, že mezi nimi není nepřátelství.
"Tys nikdy nebyl v knihovně? A kdes bral knihy doteď?"
"V obchodě..." řekl opatrně. Zoe se nemohla rozhodnout, jestli proto, aby jeho tón nesklouzl do toho, jakým mluvíte s blbcem (přeci jen není tolik možností, jak přijít ke knize) nebo jestli se bojí, aby za jeho odpovědí neviděla zase víc. Totiž, že jeho rodina je natolik bohatá, aby si mohla veškeré čtivo kupovat.
"A ty čteš hodně?"
"Neřekl bych. Záleží, co je pro tebe hodně."
"Každej, kdo tohle říká, hltá jednu knihu za druhou. Takže, čteš hodně. Tak takhle jsi Rose nalákal? Na knihy?"
"Ty to říkáš, jako bych byl zlý vlk, který se chystá sníst nebohou ovečku."
"A nejsi snad?"
"Podívej, slibuju ti, že nechci Rose nijak ublížit. Mám ji upřímně rád. Jasný?"
"A vidíš, že bych měla na hlavě bouli? Že jsem se někde praštila a jsem teď úplně pitomá?"
"Fajn, tak si nevěř. Ale zkus Rose stále neopakovat, jakou velikou chybu dělá, když je se mnou. Ano? Tím totiž trápíš ty jí."
Malfoy nečekal na odpověď. Nechtěl se dál se Zoe hádat. Když mu přinesla jeho knihu, chvíli si myslel, že by mohla změnit názor.
Zoe by si to nikdy nepřiznala. Ale skutečně začínala věřit Rose, že Malfoy není takový zloduch. Vždy si myslela, že má v hlavě jen famfrpál a různé tajnosti, nad kterými lidé ze Zmijozelu přemýšlejí. A on přitom čte knihy! Čím ji překvapí příště? V hlavě jí to šrotovalo na plné obrátky. Uvědomovala si, že ví, že se Malfoy posmívá spolužákům, šikanuje slabší, je hrubý, pyšný a povýšený, stejně jako celý Zmijozel. Ale ve skutečnosti ho při žádné ze jmenovaných činností neviděla.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx