Smrtelná nenávist

30. prosince 2011 v 12:29 | Berenika


Přejela jsem prsty po zdobeném zábradlí.
Bylo to víc než zvláštní a já cítila, jak se mým tělem rozlévá chlad. I přes pohled krvavých očí jsem ale držela svou hlavu vysoko a kráčela rovně. Jako pravá aristokratka. Bylo zvláštní být svou vlastní paní, našla jsem v tom zalíbení, ale už jsem věděla, jak se Lucius cítil, když ho volal k sobě. Konečně jsem se ocitla na konci těch prokletých schodů našeho sídla a rozešla se do volného prostoru. Připadala jsem si jako šelma chycená do klece. Nebylo úniku. Jímala mě hrůza z těch pohledů, které mne zkoušely. Byla jsem si jistá, že je mi vidět na očích, jak se cítím. Neuměla jsem to skrýt. Cítila jsem šum za mými zády. I slyšela, ale cítit ho bylo horší. Málem jsem vyjekla, když se kolem mých nohou proplazil Nagini. Skousla jsem rty a smrtelně bledá zrychlila krok.
"Můj pane," pronesla jsem a uklonila se až k zemi. Bolelo mne celé tělo, když se na mě díval.
"Narcisso…," zasyčel a já jen stěží ovládla mráz, který mě nutil zrychleně dýchat. Věděla jsem na co se mě zeptá.
"Jsi připravená?"
Zadržela jsem vzlyk a pronesla tichou a lživou odpověď. Cítil to. Cítil, že lžu, ale nic neřekl. Užíval si ten pocit, kdy mě měl naprosto bezmocnou ve své moci. Byla chyba ho volat, když byl Lucius mrtvý. Přiložil konec své hůlky k mé ruce. Slyšela jsem latinská slova, ale nerozuměla jim. Vše jsem soustředila k tomu, aby z mých očí neproklouzla jediná slza. Jak mohl? Já ho přece obdivovala, žila jsem jen pro něj! Teď už ale vím, co je pravda. Nenávidím ho. Svezla jsem se na zem a stiskla černé znamení, které se objevilo na mé ruce. Nechali mě tam. Samotnou. Rozplakala jsem se. Budu mu sloužit, ale budu ho také navždy nenávidět.

A/N
Triple drabble, které už tu vlastně jednou bylo. Nicméně teď je i mírně poopravené, takže doufám, že se bude líbit. Další mé povídky najdete zde a na mých stránkách.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 30. prosince 2011 v 12:53 | Reagovat

Krásne dramatické a smutné. Hrozne pekne si to napísala. Až som začala s Cissou súcitiť :-(. Krása :).

2 Illian Illian | Web | 30. prosince 2011 v 13:43 | Reagovat

Alex to řekla přesně. Je to krásné, smutné, v člověku to probudí emoce. Rozhodně se mi to líbí :)

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 30. prosince 2011 v 14:53 | Reagovat

[1]: Je to trochu starší dílko, ale jsem poctěna, že se líbí. Děkuji.

[2]: Mnohokrát dík :-D

4 Surynka Surynka | Web | 17. ledna 2012 v 0:08 | Reagovat

Nádhera. Ponuré, smutné, depresivní, emotivní... má to všechno, co by se od drabble takového druhu (a s takovou autorkou) dalo čekat :)

5 Avalon Avalon | E-mail | Web | 28. července 2012 v 21:27 | Reagovat

[4]: A s takovou autorkou... To mi velmi lichotí, děkuji :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx