Seznamujeme se?

25. prosince 2011 v 23:55 | Illian |  Neptej se...
Seznamujeme se?
.
Přistání bylo…katastrofální. Harry to jako obvykle neustál a i kdyby byl Lucius v sebelepším stavu, váhu hrdiny kouzelnického světa, která se do něj plnou vahou opřela, opravdu neunesl. Oba tak skončili na zemi v dosti komické situaci, kterou si jistě umíte představit. Harry po té co se postavil, musel konstatovat, že ačkoliv vypadal Lucius všelijak zkostnatěle, jeho pozadí bylo opravdu výstavní. Už se nadechoval, že něco řekne, když ho přerušil sebevědomý hlas jeho budoucího manžela.

"Tady bydlíte? Jak dlouho?"
Moc dobře pochopil, na co Malfoy naráží. Nerozbalené krabice věcí a poházené oblečení všude možně. Na několika kusech nábytku byl dokonce ještě igelit, jak je před pár dny koupil. Harry pokrčil rameny.
"Asi čtyři dny, proč?"
"Čtyři…?" nechápal Lucius a pak mu to náhle došlo. "Kvůli…"
"Jo," přerušil ho Harry. "Budeme to muset vybalit. Tam kde jsem bydlel předtím, to zrovna nebylo moc…velké a navíc…" zarazil se. Chtěl říct, že to tam vypadalo podobně jako tady, dokonce možná o něco hůř, přestože tam bydlel dobrých pět let, ale zrovna tohle Malfoyovi vykládat nemusí.
"Nemusel jste se obtěžovat."
Arktický mráz. Nic jiného to Harrymu nepřipomínalo víc. Proboha k čemu se to upsal? Má strávit, Merlin ví jak dlouho, s tímhle bručounem?
Proč? Proč?!!
Znělo mu neodbytně v hlavě a nedávná myšlenka na pomstu opět vystrčila svoje růžky. Nezbylo mu však nic jiného než ji zase pěkně zadupat hodně hluboko a věnovat se momentálním problémům.
"Musel, nemusel, je to pro naše pohodlí lepší, ne?"
"Pohodlí? Pottere, strávil jsem několik let v Azkabanu. Domnívám se, že tohle," rukou obsáhl v podstatě celý prostor kolem nich, "bych mohl nyní nazvat i luxusem."
Pochopil to Harry správně? Pochopil, že mu byla právě udělena pochvala? Vážně? Copak se na něj řítí apokalypsa?
"Jste v pořádku?" optal se pro jistotu, ale Lucius to očividně pochopil trochu jinak.
"Jsem zkrachovalý aristokrat, který nebyl zvyklý na nepohodlí a právě jsem vylezl z nejhoršího vězení na světě. Opravdu se musíte ptát?"
"Já nemyslel…"
"Všiml jsem si. Už za vašich mladých let."
Jak moc se musel Harry ovládat, aby neodsekl, že je na rozdíl od někoho mladý pořád, to si neumíte představit. Přesto vytáhl hůlku a všiml si jak se Luciusův obličej na vteřinu stáhl strachem. Něco takového neviděl často. Vlastně to viděl na tom aristokratickém obličeji potřetí. Poprvé při vyhlášení rozsudku, u kterého musel být jako svědek, podruhé, když nastupoval Lucius na loď do Azkabanu.
"Vaše hůlka by měla dorazit nejpozději do konce týdne," konstatoval opatrně a začal jakž takž vybalovat věci z krabic.
"Zatím si někam sedněte, já se to tu pokusím trochu…no…eee…"
Lucius protočil oči v sloup.
"Výřečný jako vždy."
"Nepamatuji se, že bychom spolu nějak často mluvili tak jak…"
"Právě."
"Víte o tom, že jste se vůbec nezměnil?"
Lucius se po tomto prohlášení zarazil, ale pak se usmál. Neušklíbl se, ani to nebyl ironie, která by zformovala rty do úsměvu. Byl to prostě úsměv a Harry na něj musel chvíli hledět jako by spadl z koštěte.
"Vy jste se také vůbec nezměnil, pane Pottere."
A tohle bylo jako co? Lucius Malfoy se tu na mě usmál, jako fakt usmál a pak řekne, že jsem se taky nezměnil? Copak se opravdu převrátil celý svět naruby?
"Aha…" vypadlo po chvíli z Harryho a na moment chudák nevěděl co s rukama, natož jak se má tvářit.
"No, myslím, že když mi půjčíte tu hůlku, půjde to rychleji," prohlásil najednou suše Lucius a namáhavě se zvedl z křesla.
"Já…"
Lucius se ušklíbl.
"Máte strach? Mohl bych vás třeba proklít, nebo zabít…"
Harry na sucho polkl a cítil, jak se mu do tváří hrne červeň.
"Ehm…"
"Bojíte se?" zašeptal Lucius a nebezpečně přimhouřil oči.
"Ne," vyhrkl Harry a sám sebe překvapil, jak rozhodně a hlavně jak klidně to znělo. Hůlka změnila majitele a Lucius ucítil moc, která hůlkou proudí. Moc Harryho Pottera. Svádělo to ke všem možným (i nemožným) neplechám. Svádělo to jeho zmijozelského ducha, ale on nemohl. Ne teď. Pohybuje se po příliš tenkém ledě na to, aby si to teď pokazil. Mávl několikrát hůlkou, přesnými a strohými pohyby uvedl předchozí chaos - jinak to opravdu nazvat nešlo - do pořádku a k Harryho překvapení, mu hůlku, bez řečí vrátil. Pak se znovu posadil do křesla, s ladností kočkovité šelmy, kterou si Harry pamatoval z jejich prvního setkání a kterou očividně Azkaban také nepoznamenal.
"No,…děkuju. Mě by to trvalo asi věky a stejně bych to musel udělat bez hůlky, protože jsem…no nikdy jsem na úklid moc nebyl."
"Všiml jsem si."
"Víte, když už máme být manželé,…"
"Jen po mě nechtějte, abych se začal chovat jako láskou poblázněný pitomec. Oba víme, jak surreální by to bylo."
Už vidím, jak běží s rozevlátýma vlasama a z dálky volá: "Zlatooo, zapomněl sis oběěěd!!"
"Jo, máte pravdu, to je nereálné, ale chtěl jsem říct, že by nebylo od věci uzavřít něco jako, řekněme příměří?"
"Jako s Dracem?"
Opravdu v jeho hlase zaslechl podráždění? Harry si nebyl úplně jistý.
"No, to asi ne. S ním, je to přece jenom trochu jiné. To víte, roky nenávisti ze školy a toho pošťuchování, rvaček…"
"Jistě, takže příměří?"
Přikývl.
To bude ještě zajímavé.
.

.
"Crrr!!!"
Nechutný zvuk, kterým povětšinou začíná ráno. Harry nepublikovatelně zaklel a mrskl budíkem o zeď. Což samozřejmě vyvolalo další kravál a další zaklení. Promnul si zátylek a vstal. Ozvalo se několikeré lupnutí kloubů a jedno větší, když se snažil narovnat si záda.
Jsem jako starý dědek! Dřív mi přespat na pohovce nijak nevadilo, ale teď? Teď se tu skoro rozpadám…
Dobelhal se do koupelny, ale jen co chtěl otevřít dveře, někdo mu je skoro připlácl na obličej.
"Co to kruci…! Malfoy?" nechápal, ale pak mu to docvaklo a potřásl nervózně hlavou.
"Omlouvám se, nemám v sobě ani kapku kafe, takže je můj mozek drobet nepoužitel…" Harryho řeč se zasekla, protože si Nebelvír konečně uvědomil, co má muž před ním na sobě. Nebo, přesněji, co na sobě nemá. A tím bylo oblečení. Jediné co na sobě vysoký aristokrat v tuto chvíli měl, byl totiž jenom bílý ručník obmotaný kolem beder. Nijak překvapivé, uvážíme-li, odkud vyšel, ale Harrymu se tak naskytl pohled na hrudník posetý spoustou jizev a hlavně dosti…jak by to…prostě vypracovaný.
"Budete tu na mě zírat ještě dlouho? Začíná mi být docela chladno…"
"Eee….co? Jasně. Teda nééé."
"Pottere, dejte si kafe a příště se pokuste vstávat tak, aby nehrozilo, že bych vás musel sbírat ze země."
"Co?"
"Nejsem hluchý."
"Eh?"
"Vážně potřebujete to kafe."
"Nejste nějak…aktivní?"
"Na rozdíl od někoho jsem se pohodlně vyspal."
"Já se taky vyspal."
"Netvrdil bych to."
"Cože?"
"Kruhy pod očima, obličej jak po nájezdu Mongolů, mám pokračovat?"
"Já…si dám asi to kafe…"
"Výborně, začínáme se někam dostávat. Mohu tedy projít?"
"Cože?"
"Ach jo. A jsme tam, kde jsme začali."
"Eh?"
"Kolika slovy se jen dá vyjádřit nepochopení?"
"Huh?"
"Skvělý výkon, pane Pottere, člověk by řekl, že si za to zasloužíte nějaké ocenění."
"Ah?"
"Napočítal jsem už asi pátý, ne příliš identifikovatelný zvuk, ale to nemusíme rozebírat, že?"
Harry toho měl dost. Jeho mozek nedokázal pochopit co se to vlastně děje a tak se raději prosmýkl kolem Malfoye, zabouchl za sebou dveře a Lucius už pak jen slyšel vodu dopadající na dlaždičky sprchového koutu. Ušklíbl se.
S Potterem bude po ránu velká sranda.
Přece jenom, je Zmijozel a těm je škodolibost vlastní, no ne?
.
.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jannie Jannie | Web | 26. prosince 2011 v 12:51 | Reagovat

:D Super!Hlavně ta konverzace na konci.Harry se mi zdá docela zmatený a tak trochu...že by to snad neměl v hlavě  v pořádku? :DNo nic, vrhnu se na další kapitolu

2 keishatko keishatko | Web | 13. února 2012 v 11:00 | Reagovat

chudák Harry :D nejako nevie pochytiť slova :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx