Beznaděj (2)

30. prosince 2011 v 15:09 | Nel-ly |  Beznaděj
A jak už jste poznali, hlavními postavami jsou Harry s Dráčkem, neuměle nacpaní do jednoho malého sklepa sloužícího jako vězení... Jak bude Draco reagovat na nového společníka? To se dočtete dál.


Stalo se to vlastně tak rychle, že ještě několik dalších měsíců nebyl sto pochopit, co se pokazilo. Vše šlo podle plánu, dokud… dokud se jejich plány nezhroutily. Mělo je to napadnout. Byla chyba zaměřit se jen na Voldemorta a neuvědomit si hrozící nebezpečí, které číhalo za jeho zády.
Smrtijedi. Sebranka toulavých psů a pochybných existencí… jistě, ale zároveň i největší společnost mocných čistokrevných kouzelníků, jaká se spojila za posledních tisíc let.
Nebyli oddaní svému Temnému pánu. Nikdy. Prostě jen vyčkávali na svou příležitost a oni - on - jim ji naservíroval na zlatém podnose. Voldemort byl tvrdý, krutý a mocný, ale byl to diktátor a Fénixův řád předpokládal, že jeho smrtí se stoupenci zla nedokážou zformovat a bojovat. Mysleli si, že padne-li Voldemort, zbytek už bude procházka růžovým sadem. Spletli se a také na to doplatili - a s nimi celý svět.
Ukázalo se, že skupina pánových nejbližších už během let, kdy z Voldemorta nebylo víc než polomrtvá existence pasoucí se na životech malých hlodavců a podobné havěti, začal promýšlet své vlastní plány na ovládnutí světa. Měli před sebou však hned dvě překážky; za prvé Temného pána, jehož nemohl nikdo porazit a za druhé pak Ministerstvo kouzel. Ani jednu z nich by nedokázali bez pomoci překonat, jenže pomoc přišla z míst, která by nikdy nečekali… od samotného zachránce kouzelnického světa.
Nejen, že se síla Ministerstva povážlivě nahnula, když poprvé osočili chlapce-který-přežil ze lhaní a oznámili, že je mentálně narušený, ale když lord Voldemort znovu vystoupil ze stínů, trvalo už jen chvíli, než Ministerstvo padlo - z velké části přičiněním Fénixova řádu a skupiny "hrdinů", která se rozhodla na vlastní pět zachránit svět.
Pak tu byl Voldemort, jenž neustále sílil a prahl po nesmrtelnosti. Kdyby se mu to podařilo a on doopravdy získal neomezenou moc a věk, po kterých tak toužil, čistokrevní už by se nikdy nedostali k vládě - ne, pod vedením kříženeckého spratka, jakým byl Temný pán. I tenhle problém byl však vyřešen, znovu za pomoci Harryho Pottera a jeho slavného řádu.
Konečně, se mohla tajná asociace spojit a bez větších problémů převzít otěže nad Kouzelnickým světem. Bez problémů, bez války… po poslední bitvě bylo příliš mnoho mrtvých a raněný, většina členů Fénixova řádu zemřela v boji a už tu nebyl Brumbál, aby je znovu spojil. A ten chlapec? Stěží se dokázal vzpamatovat z toho, co se právě stalo, než aby myslel na moc, politiku a konexe.
Voldemort padl, doba temna skončila a nastala vláda pravých čistokrevných - hrozivější, než jakou si ji kdo dokázal představit - a už neexistoval nikdo, kdo by jim v tom dokázal zabránit.
Věděl, že je to všechno jeho vina. Měl udělat víc, mnohem víc. Ať si jeho přátelé říkali cokoliv, tak on cítil, že si myslí to samé. Selhal a svět se díky němu ocitl na pokraji zkázy. Co z toho, že zničil všechny viteály? Co z toho, že zabil Temného pána? Když po něm nepřišel jeden, ale hned celá skupina.
Netrvalo dlouho a čistokrevní ukázali svoji sílu. Pochytali a pozabíjeli většinu odpůrců a ti, kteří zbyli, museli utéct a skrývat se, aby ochránili alespoň své životy a životy svých milých. A Harry Potter? Kam zmizel jejich hrdina? Schovával se, utíkal, tak dlouho, dokud ho jednoho dne nechytili.
Byl připravený na smrt. Vítal ji. Bylo to jako vysvobození, kterého se však nedočkal. Nechali ho na živu… mučili, bili, vyslýchali stále do kola, ale nezabili. Darovali mu život, aby mučil sám sebe vzpomínkami na své mrtvé přátele a užíral se svojí vinou.
A tak tu teď byl. Seděl na zemi ve sklepě Malfoy Manor, které sloužilo jako jejich základna, ujídal z připáleného bochníku chleba a trpělivě snášel šokovaný a zděšený pohled Draca Malfoye, o kterém si myslel, že už bude dávno mrtvý nebo ukrytý někde daleko spolu s ostatními uprchlíky - vždy doufal v tu druhou možnost.
"Ty?" vysoukal ze sebe Malfoy po dlouhých minutách, kdy na něj jen mlčky zíral a v obličeji se mu nezračila žádná emoce, krom zjevného šoku.
"Ano já," odpověděl prostě.
"Jak - co to - to," zakoktal se, pak se zhluboka nadechl a konečně sestavil větu: "Co tu, sakra, děláš?"
"Slyšel jsi, ne? Jsem host majitele domu."
"Já jsem majitel domu," vyhrkl Malfoy, ale ihned se zarazil a bylo na něm znát, že lituje svých slov a emocí, které se mu v tu chvíli mihly na tváři. Vévodil jim strach a ohromná bolest, ale zároveň i hluboko ukrytý hněv. "Nikdo jiný než Malfoy nemá právo se nazývat pánem na Malfoy Manor, ať si ti zkurvysyni myslí, co chtějí."
"Chápu tě."
"Ne, to nechápeš. Nikdo nemůže a už vůbec ne ty!"
"Draco…"
"Přestaň mě tak oslovovat, Pottere! Draco Malfoy, ten hlupák a zbabělec, zemřel v den, kdy se rozhodl přidat se k tobě a k těm tvým přítelíčkům ve vašem slavném plánu na záchranu světa!"
"Já -"
"Řekni? Víš ty vůbec, jaké to je? Jaké je to vědomí, že jsi zavinil smrt svých rodičů? Jaké to je vidět, jak před tebou mučí tvoji vlastní matku, která křičí bolestí a prosí o záchranu - moji záchranu. Nikdy neporosila o svůj život, víš, Pottere? I přes všechnu bolest, kterou jí znovu a znovu působili, myslela jen na mě… a to i potom, co jsem ji zabil!"
"Ty jsi ji nezabil, Draco. Byli to oni, nemohl jsi za to."
"Kdybych se k tobě nepřidal… kdybych neuvěřil těm tvým kecům… kdybych…" začal mu postupně selhávat třesoucí se hlas a Malfoy sklonil hlavu, až mu příliš dlouhé špinavé vlasy sklouzly do tváře a zakryly lesknoucí se oči.
"Nemohl jsi za to!"
"Jo, to máš teda recht. Nemohl, je to tvoje vina! Všechno je jen tvoje vina!"
To bolelo, moc to bolelo, slyšet tu nenávist z jeho úst. Ne, že by mu Draco svými slovy nechtěl způsobit bolest i dřív, ale ještě nikdy to nebylo takové. Cítil, mohl slyšet tu bolest, v jeho hlase a věděl… uvědomoval si, že má ve všem pravdu.
"Máš pravdu," řekl tichým, ale pevným hlasem. "Je to moje vina."
"Cože?"
"Neměl jsem tě nutit do něčeho, co jsi nechtěl. Měl jsem pochopit, co se chystá. Mým úkolem bylo všechny zachránit a já to zpackal. A teď, teď jsme tady… beru na sebe vinu za všechny ztracené životy včetně toho tvé matky a i tebe. Máš pravdu," zopakoval, " je to moje vina. Uvědomuji si to. Zasloužím si trpět za to, co jsem všem - tobě - způsobil."
Blonďák na něj chvíli s nečitelným výrazem zíral, pak však zakroutil hlavou a usadil se zpět na své místo v rohu, z kterého během své plamenné řeči vyskočil.
"Stále hrdinský, jako vždy," řekl už klidným, poraženeckým tónem, "ale to ti nepomůže. Stejně jako nepomůže, když na tebe tady budu křičet nebo tě třeba zabiju ve spánku. Smrt by pro tebe byla jen vysvobozením… já cítím bolest, hodně bolesti, ale ty - se svým hrdinským komplexem a podobnýma blbostma - jsi na tom mnohem hůř. A dobře ti tak."
Na to už Harry nenašel odpověď. Nakonec, Draco měl přeci pravdu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | Web | 30. prosince 2011 v 15:19 | Reagovat

Ahoj, mohla bych tě poprosit o hlas?
Ten hlas není pro mě, ale pro jednu dívku, která má
nemocnou sestřičku.
Když tu soutež vyhrajou, její dvouletá sestřička
dostane tu nejúžasnější oslavu.
Pokud máš dobré srdce, tak zde je odkaz, kde
hlasovat. V tom videu tam holčička je, tak se můžeš
i podívat.

http://minimaxsoutez.cz/videos/detail/29

předem děkuji za sebe a i za ostatní.
ještě chceme dodat, že se hlasuje tlačítkem "HLASUJ",

které je na levé straně stránky. Tlačítko "to se mi

líbí", které je pod videem, neslouží k hlasování.
jestli potřebuješ taky hlásntou, nebo mi vynadat za

to, že sem píšu, tak sem:
pomahame-k-usmevu@seznam.cz

PS: omlouvám se, zda už ti toto někdo posílal, je nás

víc a nevíme, kdo komu to posílá, tak se kdyžtak

nezlob.

2 Illian Illian | Web | 30. prosince 2011 v 15:28 | Reagovat

Nel-ly? Ta povídka se stává čím dál tím víc zajímavou! :-) Navíc...prostě celá ta atmosféra a to jak prostředí, ve kterém se to odehrává, působí na čtenáře, je neuvěřitelné. :D  Fascinuje mě ta ponurost...nezní to divně? Ne, a nejsem psychopat :-D

3 nel-ly nel-ly | Web | 2. ledna 2012 v 14:22 | Reagovat

[2]: no, pokud ty jsi psychopat, pak co jsem já, když mě to napadlo a ještě jsem to sepsala? krom toho, že jsem měla vplánu ještě něco jiného, ale to už by nemuseli všichni vydýchat (a já napsat)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx