8. - Potterovi ve škole

16. prosince 2011 v 12:00 | Surynka |  Návrat
Bylo půl dvanácté, když do její kanceláře vstoupila jedna z profesorek a vedla k ní dvě osoby, o kterých sdělila jediné, že se bez upozornění přemístily do školy a že obě osoby jí někoho připomínají.
"To je v pořádku, profesorko Filach. Očekávám je. Jedná se…o organizační problémy, proto jsem je pozvala. Pusťte je sem a můžete jít. Jo a profesorko Filach, prosím, nikde se o téhle návštěvě moc nešiřte." Usmála se Pandora a odložila brk, kterým zrovna něco psala od nějakých dokladů.
"Je dobře, že je tajíte?" zeptal se jeden z ředitelů z obrazu a doufal, že dostane uspokojivou odpověď.



"Ano. Chci s nimi mluvit o jejich dětech, ale není to přední informace a nechci, aby za chvíli celý hrad věděl, že se v něm nachází Potter se svou manželkou." Usmála se Pandora, ale její úsměv už nepatřil jednomu z ředitelů, ale právě přicházející dvojici.
"Dobré dopoledne. Koukám, že jste v plném nasazení. Mohli jste se rovnou přenést sem, ale to je jedno. Posaďte se." Pandora jim pokynula, aby se posadili do čtyř pohodlných křesel.
"Dobrý den. Zajímalo by mě, proč jsme tady?" usmála se Ginny a sundala si kabát. Harry se pohodlně usadil v křesle a sledoval Pandoru. Někoho mu připomínala.
"To je poněkud složitější. Takovým hlavním faktorem by měl být prohřešek v chování vašeho staršího syna. Říkám měl být, protože se nejedná o jedinou záležitost, proč vás sem zvu." Usmála se Pandora. Příliš netušila, jak má začít.
"Udělal snad James něco neobvyklého?" zeptal se Harry se zájmem. Čekal, co z nové ředitelky vyleze.
"Neobvyklého? Vlastně ano. Našla jsem ho ve své ředitelně."
"Tak pokud jste ho sem pozvala, měla byste spíš být ráda, že dorazil, ne?" divila se Ginny.
"No v tom to vězí. Já ho do ředitelny nezvala. Asi půl hodiny předtím tady seděl i se svým kamarádem Lionelem Jonesem a ptali se mě na profesorku Hallow, která zde deset let působila jako ředitelka. Řekla jsem jim naučenou frázi, která ale není pravdivá a nebýt několika zdrojů, ani bych se to nedozvěděla. Každopádně se váš syn nějak nechtěl smířit s mou odpovědí a dál ze mě páčil podrobnosti," pousmála se Pandora "poslala jsem je oba zpět dolů, do Velké síně a doufala, že bude klid. Pak jsem odešla i já se ještě na něčem domluvit s profesory. Když jsem se vrátila zhruba o hodinu později, našla jsem je tu, jak sedí u knihovničky a pročítají si seznam a životopis Minervy McGonagall a zřejmě se chystali i na profesorku Hallow, na kterou se mě předtím vyptávali." Dořekla Pandora a čekala, co udělají Jamesovi rodiče. Vysmějí se jí, že kvůli něčemu takovému se nemuseli trmácet až do Bradavic? V tu chvíli by ale žádná z jejich teorií nefungovala. Manželé Potterovi ji absolutně ignorovali a vedly hovor mezi sebou.
"Chápeš to? Vloupat se do ředitelny a hledat něco v místních knihách a dokladech? Vím, že se téměř většina knih týká školy, ale to, že není ani jedna z nich přístupná v knihovně má svůj důvod, ne?" Zasypala Ginny svého muže hromadou otázek.
"Asi bude holt po mně. Chce slídit po různých detailech." Usmál se Harry, ale zas tak veselý nebyl. Nelíbilo se mu, že musí do Bradavic kvůli tomu, že si jeho synek udělal tajný výlet do ředitelny.
"Pamatuju si, že jsi toho ve škole nadělal hromadu, ale vloupal ses snad někdy k brumbálovi?"
"Nikdy a ani toho nelituju."
"Ehm…" přerušila je taktně Pandora "nerada vás ruším, ale jsme tady, abychom to řešili. Samozřejmě jsem uvažovala nad trestem, ale vzhledem k tomu, že zatím váš syn nic tak závratného neprovedl, můžeme to prozatím přejít, ne?" zeptala se. Mluvila jménem školy, jestli to pak přejdou i Jamesovi rodiče, to nemohla vědět.
"Jste opravdu hodná. Asi bych mu mohla vynadat, ale jsem ráda, že vy z toho žádnou aféru dělat nebudete." Usmála se vděčně Ginny.
"A pak je tady druhá věc, která je ale taková…no…netýká se ani školy a už vůbec ne vašich synů…jedná se spíš…o minulost." Pandora se to snažila všechno nějak seřadit ve své hlavě, aby pak při vysvětlování nepletla páté přes deváté.
"O co jde?" zeptal se Harry.
"No…začnu od začátku. Jmenuju se Keya Pandora Callister a když jste vy, pane Pottre, ukončil sedmý rok studia, já končila druhý. Moje matka se jmenovala Tarra Missouri." Pandora doufala, že to Harrymu bude něco říkat, ale zřejmě ani jméno Tarra Missouri mu nic nepřipomnělo. Oba teď na ni zírali a doufali, že se Pandora konečně dobere k jádru věci.
"Víte, před víc jak jednadvaceti lety, kdy jsem se postupně připravovala na to, že do dvou až tří let nastoupím do Bradavic, se má matka seznámila s mužem, jehož nejbližší minulost nebyla příliš veselá, ale mou matku upřímně miloval. Ze strachu, aby se jí nebo mně snad něco nestalo, si dával pozor, aby nikomu nic neřekl. Přesto, že jeho minulost byla dost ponurá, i když se jednalo o jeden dlouhý a patnáct let trvající omyl, měl nás obě rád a pamatuju si, že ke mně se choval vždy, jako bych byla jeho vlastní dcerou. Byl úžasný a milý a moji maku vážně miloval. Pamatuju si, jak mi před svým odchodem na tajnou akci, popřál hodně štěstí, až nastoupím do Bradavic. Nechápala jsem to. Proč mi nemohl popřát o pár měsíců později, kdy bych už měla namířeno na nádraží? Později nás zasáhla zpráva, kterou ovšem moje matka, bohužel, očekávala. Zemřel před víc jak dvaceti lety a moji matku to velmi sebralo. Ale letos v květnu umřela a před smrtí mě o něco požádala. Abych kouzlem oživila ji i jejího partnera, kterého z celého srdce milovala a on nápodobně." Dokončila Pandora svůj monolog. Oba Potterovi na ni jen nechápavě koukali.
"A proč si myslíte, že by nás to mělo zajímat?" zeptal se Harry. Nrozuměl tomu.
"Protože tím životním partnerem je Sirius Black."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ashley Ashley | Web | 7. května 2012 v 16:05 | Reagovat

Páni, taková důležitá kapitola se zvratem a není tady jediný komentář...jinak velmi dobře se to čte, jen tak dál :)

2 Surynka Surynka | Web | 12. srpna 2012 v 20:56 | Reagovat

[1]:  Děkuju, já už to tu přestala sledovat i kvůli tomu, že je to moje prvotina a začínám se za ni stydět :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx