3. - Pandořina nedávná minulost

11. prosince 2011 v 12:00 | Surynka |  Návrat
Bylo těsně po půlnoci, když se Pandora vracela do své věže. Posadila se ke svému psacímu stolu a vy táhla ze šuplíku jakýsi sešit. Byl nadepsaný Pandořiným písmem: KURZ NOVÝCH ZAKLÍNADEL.

Koncem května, kdy ještě nevěděla, že bude dělat ředitelku v Bradavicích, se zúčastnila jednorázového kurzu, kde Ministerstvo kouzel společně s dalšími uznávanými kouzelníky představilo několik nových zaklínadel. Jimi pověřené osoby o těchto zaklínadlech nejdřív dlouze hovořili, pak je spolu trénovali a nakonec každý zúčastněný dostal diplom, že ovládá i novější zaklínadla. Dalším krokem ministerstva bylo, uvést všechna zaklínadla v platnost a dát předělat veškeré učebnice všech škol. Jednalo se o složitý, mezinárodní úkon, protože zaklínadla ve všech zemích musejí být shodná. Termínů kurzů bylo několik a všechny byly přeplněné. Nakonec se musely připsat minimálně dva další termíny. Pandora si nebyla jistá, jestli by se kurzu zúčastnila, nebýt matčina přání, s nímž návštěva kurzu souvisela. Přesněji, s přáním Pandořiny matky souviselo jedno nové zaklínadlo, o jehož každém použití muselo být informováno ministerstvo a muselo být i schválené mezinárodním ministerstvem. Pandora plánovala, že by všechnu tuhle byrokracii vynechala, ale bála se, co by se pak stalo s těmi, na které kouzlo použije. Všechno to bylo tak složité a ona netušila, co dělat. Byla na sebe naštvaná, jak ji mohlo napadnout, byť jen na zlomek vteřiny, že je sama. Nebyla sama! Měla svou téměř desetiletou dceru. Příští rok by jí dělala profesorku, nebýt toho, že si jisté kouzelnice myslí, že Pandora není správnou matkou. Ano, i v čarodějném světě existovalo něco, jako sociální péče! Zní to zvláštně v tomhle kontextu, navíc když se kouzelný svět chtěl tolik lišit od toho obyčejného. Ale obě sociálky, jak ta magická tak ta obyčejná, dělaly to samé. Braly děti těm nesprávným lidem, a ty, kteří se o své děti neuměli postarat, je měli v péči i dál. Pandora nebyla výjimkou. Její manžel, se kterým napříč kouzelnické i aristokratické etice již pět let nežila, se staral o její dceru a ona ji mohla vídat jen v určenou dobu. Lord Callister to zařídil tak, aby malá Susan mohla být s matkou sice častěji, ale jen krátkou dobu. Callister si tak pojistil, že Pandora nebude moct mít velký vliv nad jeho dcerou. To by se ovšem za rok změnilo, když by nastoupila do Bradavic, to mu bylo jasné, a proto měl rok na to, aby něco pořádného vymyslel. Pandora doufala, že na nic kloudného nepřijde, ale osud ovlivnit nemohla a jakékoliv užití kouzla by se hned zjistilo. V momentální době se to na ni hrnulo jedno po druhém. Susan jí psala smutné dopisy, ve kterých si přála jediné, vidět svou matku a Pandořina samotná matka umřela. Otec byl po smrti rok a veškeré smutné události ji tížily jako obrovský balvan. Jediné, co ji momentálně pořádně zaměstnávalo hlavu, bylo ředitelování a slib daný matce, který bude muset bezpodmínečně dodržet. Oživit ji a jednu jí blízkou osobu. Bude to chtít hodně práce a i bez té byrokracie se to neobejde.
Pandora si přečetla pár stránek svého zápisníku, kterému dřív říkala deník, ale když se časem stal skoro veřejný, nazývat ho deníkem už nemělo smysl. Bylo po druhé hodině, když si šla Pandora konečně lehnout. Ráno mohla vstát kdykoliv, i když by se slušelo se objevit na snídani se všemi ostatními, a hodinu lektvarů s prvňáky měla až v jedenáct. V devět vstala a na snídani se objevila o půl hodiny později. Spousta studentů, kteří ještě neměli hodinu, také snídali a jen ji očima pozdravili. Pandora kývla na pozdrav a posadila se ke stolu.
"Tak jak se tu cítíte, slečno Callister?" Luisa McGonagall -stejně jako ostatní profesoři- nevěděla, že je Pandora vdaná a že to příjmení je jejího manžela. Všichni si mysleli, že je rozená Callister a i když si mysleli, že by se mohlo jednat o ten aristokratický rod, nikdo se nehodlal jí lézt do soukromí a vyptávat se.
"Moc dobře. Je to tu zajímavé. Rozhodně jsem spokojená." Usmála se Pandora a dala se do snídaně. Ještě pořád napůl spala, ale snažila se probrat pořádně, přece nemůže přijít rozespalá na hodinu. Čerstvý vzduch by ji probral okamžitě. To je ono! Pandoru napadl skvělý nápad, jak potěšit malé a natěšené prvňáky a zároveň pomoct sama sobě. Vyšla ven a všechno připravila. Došla k učebně lektvarů a prvákům řekla: "Dnes nebudeme v učebně, ale půjdeme ven. Všechno jsem připravila, takže vy si jen dojdete pro bundu, nebo kabát. Venku si nasbíráte bylinky potřebné k lektvaru a pak ho spolu namícháme. Protože vím, že ještě neznáte mnoho bylinek a rostlin, budu vám pomáhat, ale uvidíte, že ke konci roku už sami rozeznáte přísady potřebné k lektvarům, které letos budeme míchat. Takže, rychle si dojděte pro věci a sejdeme se u brány školy. "
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Millie Millie | Web | 11. prosince 2011 v 13:22 | Reagovat

Pekné :-D  :-)  :-)

2 Hakky Life Hakky Life | Web | 11. prosince 2011 v 13:27 | Reagovat

Taky se mi to líbí ale je to kratší škoda.

3 Surynka Surynka | Web | 11. prosince 2011 v 14:13 | Reagovat

[2]:Ono to všechno vychází zhruba na 1,5 strany formátu A4-píšu to ve wordu, vyvaruju se tak hromady spisovných chyb, i když ne úplně všech :-)

[1]: Jsem ráda, že se ti to líbí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx