2. Nástupiště 9 a 3/4 a první dojmy z Bradavic

13. prosince 2011 v 15:19 | Lilien Finn Lupin-Snapeová |  Všichni školou povinni
Konečně skončily prázdniny. Letos byli vcelku neobvyklé, nejenom že mi přišel dopis z Bradavic, ale nějak jsem si začala víc vážit Remuse. Nejen proto, že mi vyprávěl příběhy z Bradavic, ale že mě začal brát trošku vážněji než předtím.



Vybavil se mi jeden rozhovor o jedné lumpárně, o které nikdo jiný krom Siriuse, Jamese, Rema a Petera nikdo neví.
,,Už jsem ti říkal o tom, jak se z kluků staly nelegální zvěromágové?"ptal se.
Jenom jsem zavrtěla hlavou.
,,Takže kluci se rozhodly že se mnou budou i když se změním ve vlkodlaka. Ty by nebylo možné kdyby byli jako lidi, proto si zjistily všechno o proměně člověka ve zvíře, tudíž o zvěromagii.
Je to velmi složitá přeměna, a taky velmi nebezpečná. Jednoho dne se přeměna povedla Siriusovi, který to pak naučil ostatní. Proto každý uplně po Bradavicívh neběhal pouze vlkodlak, ale i černý pes v které se měnil Sirius, jelen s duší Jamese a Peter v kůži krysy. Od toho jsou odvozené i naše přezdívky-Tichošlápek, Dvanácterák, Červíček a Náměsíčník. Kdyby se to v té době zjistilo vyhodily by nás ze školy. Tak a ted už spi, zítra jedeš do Bradavic."řekl.

Druhého rána mě probral křik ze zdola.
,,Lilien, vsávej, dneska jedeš do Bradavic!
No jasně, dneska je 1.září! Rychle jsem se oblékla, najedla a snesla všechny věci dolů. Odjíždělo se z nádraží King´s Cross, z nástupiště 9 a ¾, což mi přišlo jako hloupost. Žádné takové nástupiště tam určitě není, ale co jsem přece čarodějka, pro mě už není nic nenormální.
Přišli jsem na nádraží a vydali se mezi nástupiště 9 a 10. Matka něco povíala, když v tom se remus rozběhl proti zdi a kupodivu do ní nenarazil. ,,O probíhání zdí mi nic neříkal." pomyslela jsem si. Rodiče mi nabádaly at´udělám to samé, tak jsem se rozběhla a…dostala se na krásné nástupiště. Už od pohledu bylo poznat, že se nejedná o obyčejné milovské, nýbrž o čarodějné. Všude bylo plno lidí v hábitech, kteří se hemžily kolem červeného vlaku s nápisem ,,Bradavický Express".

,,Tak co, myslelas si že to neproběhneš?" dobíral si mě Rem.
Než jsem stačila něco říct vyběhli ze zdi rodiče a popoháněli mě. Všechny moje věci jsem odevzdala do zavazadlového prostoru a šla se rozloučit. Začala jsem matkou, které se v očích třpytily slzy.
,,Vždyt´nejedu na popravu." Řekla jsem a objala ji.
..Sbohem tati." A následovalo další obětí.
Nakonec jsem si nechala bratra.
,,Tak ahoj, Remusi. A objala jsem ho.
Mezitím mi stihl zašeptat ,,Mám tě rád."
A já stihla odpovědět ,,Já tebe taky."

V tom se ozvalo písknutí, už se muselo nastupovat. Vlezla jsem do vlaku a naposledy zamávala své rodině. Vlak se rozjel a já si šla hledat místo k sezení. Všude bylo plno, až na jedno kupé kde seěla holka s narůžovělými vlasy, neváhala jsem a vlezla k ní.

,,Ahoj" řekla jsem.
,,Já jsem Lilien Lupinová, můžu si k tobě přisednout?" zeptala jsem se.
Ozvalo se mi tiché ,,Ahoj, sedni si. Já jsem Nymfadora Tonksová."
Po chvíli ticha jsem si začaly povídat.měly jsme společné zájmy. Rády jsme četli knížky a poznávaly nové věci. V tom nás vyrušilo odsunutí dveří. Dovnitř vtrhla černovlasá dívka.
,,Kdo to je?" zeptala se a dívala se na mě.
,,To je Lilien Lupinová" řekla Nymfadora.
,,Ahoj" řekla jsem.
,,Ahoj, já jsem Bellatrix Blacková." Odpověděla.
Blacková, Blacková…snad to není Siriusova sestra. To by mi snad Remus řekl ne?
Z myšlenek mě vytrhl Bellin štěbetavý hlas. Všechny tři jsme se spolu náramě bavily. Čas utekl, ani nevím jak, a my jsme se museli převléct do uniforem. Mezitím padla řeč na to, v jaké koleji bysme chtěli být.
,,Mě je to jedno, ale asi bych nechtěla do Zmijozelu." Hlásila Nymfadora.
,,To já bych Zmijozel brala, oba moji rodiče tam chodily. Hlavně nechci do Mrzimoru, tam jsou prý samý tupci." Říkala Bella.
,,Já bych chtěla do Nebelvíru. Chodil tam můj bratr a rodiče." Řekla jsem.

Schodli jsme se na jednom-že chceme být všechny v jedné koleji. Už jsme se blížily k Bradavicím, alespoň jsem si to myslela. Za chvíli bylo vidět stříbřité jezero a nad ním na skále Bradavický hrad. Vlak se skřípotem zastavil. Všichni se vyhrnuli ven. Na zastávce čekal velký a zarostlý obr.
,,Všický prvácí sem!" hlásal.
,,Já sem Hagrid, Bradavickej hajnej a teťkoňc vás vodvedu do hradu. Všický za mnou!"

Šli jsme dolů k jezeru, kde jsme si sedli do malých lodiček. Lodě sami pluly, jako by je pod vodou někdo tlačil. V tom Bella zavýskla.
,,Podívejte!" a ukázala nahoru.
Na skále byl vidět hrad, překrásný hrad. Remus vůbec nepřeháněl, když Bradavice popisoval.Když jsme vylezli na břeh šli jsme temnou chodbo k síní. Hagrid nám řekl ať zde zůstaneme. Najednou se tu objevila učitelka.
,,Dobrý večer, vítejte v Bradavicích. Já jsem profesorka Minerva McGonagallová. Ted za mnou půjdete do Velké síně a budete zařazeni do kolejí." Řekla.
Dveře do Velké síně se otevřeli po mávnutí profesorky. Vstoupila jsem, po jedné straně Nymfadoru a po druhé Bellatrix. V síni byli čtyři dlouhé stoly pro studenty a jeden pro učitele. Profesorka vyšla na stupínek kde byla stolička a čarodějnický klobouk.
,,Teď budu číst vaše jména a vy sem budete po jednom chodit. Dám vám na hlavu Moudrý klobouk, který určí do jaké koleje budete patřit." Řekla.

Nejdřív četla nějaké kluky, které jsme neznali, pak přišla na řadu Bella.
,,Bellatrix Blacková" chvíle ticha, když v tom se ozvalo: ,,Zmijozel!"
Bella se na tváři objevil usměv a šla si sednout ke stolu, ani se na nás nepodívala. Následovaly další lidi, které jsem neznala. Pak přišlo na řadu moje jméno.
,,Lilien Finn Lupin" vyvolávala mě profesorka.
Kolbouk ke mně promlouval.
,,Zajímavé, jak tak koukám tvůj život překříží Zmijozel, takže by ses tam hodila. Ale na druhou stranu…Ať je to tedy Nebelvír!
Musela jsem se usmívat. Zase byli další lidé které jsem neznala.
,,Nymfadora Tonksová"ozvalo se.
,,Jednoznačně Nebelvír!" zakřičel klobouk.
Nymfadora se usmívala a běžela si sednout vedle mě. Do Nebelvírské koleje přibylo celkem 7 nových žáků. Po rozdělení měl proslov ředitel.

,,Vítejte v Bradavicích. Pro prvnáčky, jsem Albus Brumbál, ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích. Upozorňuji vás abyste se řídily řádem školy a nechodily do Tajemného lesa. Toť vše, ať začne hostina!" Mávl rukama a na stolech se objevilo jídlo. Bylo tam vše na co si člověk pomyslil.
Po večeři nás kolejní prefekti odvedli do společenských místností. Nebelvírská měla vchod za obrazem Baculaté dámy a uvnitř byla laděna do kolejních barev. Prefektka říkala kde máme ložnice a že všechny naše věci jsou tam.

Vešla jsem do holčičí ložnice, poznala jsem svůj kufr. Vedle mě měla postel Nymfadora a naproti nám byli dvě další. Seznámily jsme se s děvčaty, jedna se jmenovala Eleanor a druhá Vivi, a chvíli si povídaly.
,,Co myslíš bude s námi Bella ještě kamarádit?" zeptala jsem se Nymfadory.
,,Nevím. Nebelvír a Zmijozel jsou už dlouhou dobu v rozporu. Přinejhorším ji budu potkávat doma o prázdninách. Je to totiž moje setřenka." Řekla.
,,Aha, není příbuzná ze Siriusem Blackem? Je to kamarád mého bratra Remuse."odpověděla jsem já.
,,Jo to je, Bella je vnučka Siriusovi tety. Takže jsou něco jako prasestřenice a prabratranec." Řekla mi.
,,Vztahy jsou složitý." Řekla jsem já.
,,Dobrou, Lili" ozvalo se mi.
,,Dobrou noc, Nymfy"

Tu noc jsem rychle usnula. Měla jsem vedle sebe moji novou přítelkyni a věci, které se změnily do nebelvírských barev.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Millie Millie | Web | 20. prosince 2011 v 19:52 | Reagovat

Krásna kapitolka :-D teším sa na ďalšiu :D

2 diario-misterioso diario-misterioso | 9. února 2012 v 14:23 | Reagovat

Nie je to zlé, ale nemám rada poviedky, ktoré sa príliš odlišujú od HP. A tu to tak je. Škoda...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx