15. - Mozkomorové na hradě?

23. prosince 2011 v 12:00 | Surynka |  Návrat
"Tak se posaď." Ukázala Pandora na křeslo naproti jejímu stolu. Konečně to tam vypadalo jako v ředitelně a ne jako v účtárně. James se opatrně posadil.
"Tak povídej." Vyzvala ho Pandora s úsměvem.
"O těch mozkomorech? Já je opravdu viděl. Z dálky vypadali jako černé oblaky, kolem kterých vzduch chladl, skoro až mrzl a jeden mozkomor byl dost blízko a já najednou cítil zvláštní smutek." Vyprávěl James "Je to moc šílené? Nevymyslel jsem si to!" začal se bránit James, jakoby se bál, že mu Pandora neuvěří.



"Ne, ne. Naopak. Celý průběh mozkomorovy přítomnosti vypadá a je cítit tak, jak jsi popsal. Ale je tu problém v tom, že nevíme, kde jsou a proč by tu byli. A hele…mami, tak co?"
"Všem jsem namluvila, že to bylo předem dohodnuté, že tady James měl za úkol se vřítit do Velké síně, začít hlásit invazi mozkomorů a šlo o to, jak danou situaci profesoři a studenti zvládnou." Odpověděla Tarra.
"Geniální, dík mami. Jsem si skoro jistá, že James nelhal-"
"-ale říkáte skoro!" ozval se James.
"Všechno popsal, tak, jak to ve skutečnosti bývá, když je na blízku mozkomor. A navíc říkal, že jich viděl víc-" Do ředitelny vešel i Sirius.
"Všechno jsem zkontroloval a použil pár kouzel, i kdyby tu byli, nic se nikomu nestane, pokud bude na pozemcích hradu."
"Dobrá práce, ale je tu jedna věc, na kterou se chci zeptat tady Jamese. Jame, svolíš, abych se ti podívala do mysli? Jde o to, že jedině tak zjistím, jestli jsi nám s těmi mozkomory nelhal."
"Velhal jsem! Z něčeho tak vážného bych nikdy nedělal lež!"
"Dobře, uklidni se. Chci jen vědě, jestli máš něco proti tomu, že bych se ti jen na chvilku podívala do hlavy? Jde jen o ty mozkomory." Pandora se dívala Jamesovi upřeně do očí.
"Dobře, klidně se podívejte."
"Pandoro, neměla bys o tom nejdřív informovat rodiče?" zeptal se starostlivě Sirius.
"Na to není čas, je potřeba t zjistit co nejrychleji a teď v noci tam nebudu posílat sovu. Navíc, jeho otcem je Harry a ten by proti něčemu podobnému neměl nic mít, když se jedná o bezpečí školy, žáků…stejně si tím prošel i on." Pandora už dál nechtěla hájit svoje rozhodnutí. Soustředila se, mírně mávla hlkou a řekla zaklínadlo. Sirius a Tarra jen napjatě čekali, co se dozví, ale upřímně, oba čekali odpověď, že to byla lež.
"Nelhal nám." Prohlásila Pandora klidně.
"Cože?!" oba najednou vykřikli a vykulili oči na Jamese. Ten se jen spokojeně usmíval, protože už mu všichni mohli věřit. Neuvědomoval si pravá úskalí tohoto faktu.
"Ale co tady dělali? Mozkomorové jsou od toho, aby hlídali v Azkabanu a ne, aby lítali po bradavických pozemcích." Nechápala Tarra.
"To je to, co bych taky ráda věděla. Proč? No…momentálně bude naším hlavním cílem, aby se o tom dozvědělo co nejmíň studentů i profesorů. Někteří by moli rozšířit paniku. Jamesi, dostaneš úkol. Nikomu se nesmíš ani slovem zmínit, že to celé s těmi mozkomory nebylo cvičení. Nikdo nesmí vědět, že to byla skutečnost, jasné?"
"Jasné." Odpověděl James. Byl nadšený, že ví o něčem, o čem neví nikdo jiný a co se navíc týká i ředitelky a celé školy.
"Nebylo by vhodné se spojit s Ministerstvem kouzela zeptat se jich, co mozkomorové dělali na hradě? Pokud vím, celá správa Azkabanu spadá pod ně." Navrhovala Tarra.
Nemyslím si, že by to byl nejlepší nápad. Kdyby to vědělo ministerstvo, okamžitě by to věděli všichni. Vždycky se najde někdo, klidně i ministr sám, kdo vypustí informace do Denního věštce." Zamítl Tařin nápad Sirius.
"Souhlasím se Siriusem. Zatím to nikomu říkat nebudeme, ale časem to bude naše povinnost. Všichni si určitě uvědomujeme, jaké nebezpečí to přináší, mít na škole nezvané mozkomory. Ostatně to celé potvrzuje i ta nehoda, co se kdysi udála. Jak Harry při famfrpálovém utkání na jednoho narazil a skončil na ošetřovně." Pandora o tom věděla z vyprávění od Siriuse.
"O tom nám vyprávěl Sirius, že jo?" vzpomínala Tarra a oba, Sirius i Pandora, přikývli.
"Koukejte, James už usnul." Sirius si kleknul před křeslo a sledoval spícího Jamese.
"Mohla bych ho přenést do jeho pokoje, ale určitě by se někdo další vzbudil." Zamyslela se Tarra nahlas.
"Přespí tady." Řekla klidně Pandora. Nad pracovnou byly schody a 'balkónek' a to vedly do její obrovské ložnice a prostorově vyhovující koupelny. Před dveřmi do ložnice a do koupelny, na tom 'balkónku', vykouzlila pohodlnou postel a jedním mávnutím hůlky přenesla Jamese do postele.
"Bude mít o čem vyprávět." Smál se Sirius "Jak strávil noc v ředitelně."
"Ano, to je určitě sen každého studenta." Rozesmála se Tarra a Pandora se přidala. Je zvláštní, že James se nevzbudil.
"Tak doubrou mami, Siriusi." Usmála se Pandora a počkala, až slyší, že chrlič se znovu zasunul. Odešla do koupelny, a když vycházela, zkontrolovala spícího Jamese. Pak si zalezla do své ložnice a usnula. V noci se ale probrala. Byla jí nebývalá zima a všechna okna byla zamlžená. Ničemu nerozuměla. Najednou jí bylo úzko. Ztěžka oddechovala, spíš funěla a od úst jí stoupala pára. Jako by byla v noční košili uvnitř ledovcové skály. A okno bylo celé orosené! Myslela si, že je to tím, že je rozespalá. Zaostřovala pořádně na okno, které ale pořád vypadalo tak vlhce. Najednou se něco zvenčí přiblížilo k oknu, viděla jen obrys. To něco položilo ruku na okno. Viděla obtisk dlaně, která ale vypadala opravdu děsivě. Pak viděla, jak se přibližuje k oknu i další část těla-zřejmě hlava. Na okně viděla obtisknuté rty. Už chtěla popadnout hůlku, kdy to všechno zmizelo. Okno pomalu přestávalo být zamlžené a i ta její zima se pomalu klidila. Opatrně si lehla a dlouho nemohla usnout. Pořád cítila trochu strach a přemýšlela nad tím, co to bylo. Vlastně to věděla, ale nechtěla si to připustit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Povídky nebyly napsány za účelem dosažení zisku, všechny postavy i svět, ve kterém se příběhy odehrávají patří výhradně a jedině J.K.Rowlingové a já bych jí tímto ráda poděkovala za stvoření něčeho tak úžasného, co ponouká naši fantazii. (vše ostatní mimo kánon je vlastnictví autorů povídek a ničí jiné, proto platí zákaz jakéhokoli kopírování).
xxx